Stručný nástin historie EIZ ve světě
-Od 60.let, kdy v USA vznikl tzv. informační průmysl, se každý den objevuje mnoho elektronických (digitálních) informačních služeb, dnes přístupných zejména v režimu online.
-Informace na internetu jsou ve velké míře neúplné, neaktuální a často neověřitelné, proto vzniká, jako hlavní či doplňující zdroj informací, také řada komerčních a profesionálně zpracovávaných informačních fondů.
-Tyto fondy souhrnně nazýváme elektronické informační zdroje (EIZ).
-EIZ jsou tedy digitální informační zdroje dostupné prostřednictvím počítačem čitelných nosičů (offline) nebo prostřednictvím počítačových sítí (online).
-Elektronické informační zdroje mohou vznikat primárně jako elektronické, digitalizací nebo paralelně v tištěné a elektronické formě.
-V dnešní době elektronické zdroje nahrazují zdroje v tištěné podobě.
-Elektronické zdroje lze mnohem snadněji a levněji množit a šířit, celková distribuce informací se tím zrychluje a zlevňuje.
-Elektronické informační zdroje se dělí na placené (licencované) a volně dostupné.
-Informace z volně dostupných informačních zdrojů jsou v prostředí internetu dostupné bezplatně, nejsou však vždy tvořené profesionály, proto je důležitě je ověřovat i ve zdrojích profesionálních.
-Informace z licencovaných EIZ jsou placené, často velmi drahé, jsou však tvořeny profesionály, ověřené a aktualizované.
Stručný nástin historie EIZ u nás
Počátky digitalizace a internetový přístup: Na začátku digitalizace byly vytvořeny první digitální kopie historických dokumentů a knih. Tento proces digitalizace umožnil vytvoření online knihoven, jako je Kramerius, které umožňují přístup k dříve nedostupným materiálům.
*Rozvoj online katalogů knihoven: V průběhu času se české knihovny začaly více zaměřovat na poskytování online katalogů, které uživatelům umožňují snadnější vyhledávání a objednávání knih a dokumentů.
*Digitalizace vědeckých prací: S nástupem internetu se také zvýšila digitalizace vědeckých prací a dokumentů. To vedlo k vytvoření digitálních repozitářů univerzit, které poskytují online přístup k diplomovým pracím, disertačním pracím a vědeckým publikacím.
*Rozvoj online vědeckých databází: V posledních letech se zvýšil přístup k online vědeckým databázím, což umožňuje vědcům a studentům rychle vyhledávat relevantní informace a články v jejich oboru.
*Inovace a nové online platformy: Současný vývoj zahrnuje vznik nových online platform a zdrojů, které poskytují široké spektrum informací v různých oblastech, jako jsou zpravodajství, encyklopedie, databáze a další.
Celkově lze říci, že vývoj českých elektronických informačních zdrojů zahrnuje postupnou digitalizaci historických dokumentů, rozvoj online katalogů a repozitářů, vylepšení přístupu k vědeckým informacím a vznik nových online platforem, které zvyšují dostupnost a sdílení informací v digitálním prostředí.
Vývoj uživatelských rozhraní EIZ a vývoj interakce člověka (uživatele) s EIZ
-Na začátku byla uživatelská rozhraní EIZ založena převážně na textovém vstupu.
-Uživatelé zadávali klíčová slova nebo fráze do vyhledávacího pole a zobrazoval se seznam odpovídajících výsledků.
-S nástupem grafických uživatelských rozhraní se rozšířily možnosti interakce s EIZ.
-GUI umožňuje uživatelům používat klikací tlačítka, menu, ikony a jiné grafické prvky pro navigaci a interakci s obsahem.
-S postupem času se vyhledávací funkce uživatelských rozhraní stále zdokonalovaly.
-Algoritmy vyhledávání se zlepšovaly, aby poskytovaly přesnější a relevantnější výsledky, a byly implementovány pokročilé funkce, jako je například automatické doplňování, filtry a možnost vyhledávání pomocí hlasu.
-S nárůstem mobilního a tabletového používání se vývojáři zaměřili na responzivní design, který umožňuje optimalizované zobrazení a použití EIZ na různých zařízeních a obrazovkách různých velikostí.
-Moderní uživatelská rozhraní EIZ často zahrnují prvky personalizace a doporučování obsahu.
-To umožňuje uživatelům získávat personalizované doporučení na základě jejich předchozího chování, historie vyhledávání a preferencí.
-Současné uživatelské rozhraní EIZ mohou obsahovat interaktivní prvky, jako jsou dynamické grafy, mapy, diagramy a další vizualizace dat, které umožňují uživatelům lépe porozumět a prozkoumávat informace.
-Celkově lze říci, že vývoj uživatelských rozhraní EIZ směřuje k poskytování co nejlepší uživatelské zkušenosti a efektivnímu vyhledávání a zpracování informací v digitálním prostředí.
Interakce uživatele s EIZ
-slouží ke komunikaci uživatele se systémem, umožňuje pokládání dotazů ve výrazech dotazovacího jazyka a následný výpis výsledků
;-Dnes jsou uživatelská rozhraní uživatelsky přívětivá a intuitivní, takže je zvládne i koncový uživatel
Dnešní rozhraní umožňuje komunikaci v přirozeném jazyce
-Nejčastější platformou jsou webové stránky nebo aplikace
-Dnes už se rozhraní přizpůsobuje i na rozhraní telefonu
Vize budoucích informačních zdrojů.
-Vize budoucích informačních zdrojů jsou spojeny s neustálým vývojem technologií a změnami v potřebách uživatelů.
-Budoucí informační zdroje by mohly být ještě více personalizované, přizpůsobené individuálním preferencím a potřebám uživatele.
-Algoritmy budou schopny analyzovat uživatelův kontext a poskytovat relevantní informace v souladu s jejich aktuálními potřebami a situací.
-S rostoucím vývojem AR a VR technologií mohou informační zdroje přecházet k interaktivním a více-senzorickým zážitkům.
-Uživatelé by mohli procházet informace prostřednictvím 3D modelů, virtuálních prohlídek a dalších interaktivních prostředí.
-AI a strojové učení mohou být využity k lepšímu vyhledávání a filtrování informací, automatickému generování obsahu, analýze dat a predikci uživatelských preferencí.
-Tím by se mohla zlepšit efektivita a relevance poskytovaných informací.
-Blockchain technologie může přinést nové možnosti pro správu a distribuci digitálních informací, zejména v oblasti autenticity, transparentnosti a bezpečnosti dat.
-Blockchain může být využit k ověřování autentičnosti informací a zajištění integrity digitálních záznamů.
-Budoucí informační zdroje mohou být více integrovány se sociálními médií a crowdsourcingovými platformami, aby umožnily sdílení a spolupráci mezi uživateli při vyhledávání, hodnocení a sdílení informací.
-V budoucnosti mohou informační zdroje využívat biometrickou autentizaci pro zajištění bezpečného přístupu k citlivým informacím.
-To může zahrnovat technologie jako je rozpoznávání obličeje, otisků prstů nebo hlasového rozpoznání.
-Vše vychází z trendů v knihovnictví popsanými ALA
