1
Q
Konfucianismus
A
- Konfucius 551 - 479
- Rozpravy/Hovory
- dynastie Zhou
- barbaři, kteří mauí možnost se civilizovat/počínštit
- císař v čele, zvolen Nebes, pád dynastie = selhání
2
Q
li
A
= obřadnost, žitá kultura
- liší nás od zvířat
- prostředek k dávání citů najevo, vnějškové uspořádání projevů
3
Q
wen
A
písemná kultura, civilizace
4
Q
wu
A
protiklad wen - válka, násilí
5
Q
zakladatelé dynastie Zhou
A
král Wen a král Wu
6
Q
xue
A
studium, výchova, kutlivace
7
Q
junzi
A
ušlechtilý muž
8
Q
yi
A
smysl pro náležitost, správnost, spravedlnost
9
Q
ren
A
lidskost, dobro, velkorysost
10
Q
xiao
A
synovská oddanost
11
Q
xin shen, qi jia, zhi guo, ping tianxia
A
Obnovit sebe, uspořádat svou rodinu, napravit stát, přinést mír do celého světa
12
Q
zkouškový systém
A
??
13
Q
individuální sebekultivace
A
politická kompetence
14
Q
hlavní představitel legismu
A
Han Feizi
15
Q
Legismus - kniha
A
Hanfeizi (280 - 233)
Kniha pána ze Shangu
16
Q
Legismus
A
- století př. n. l. -reformy
- ustavení psaných zákoníků, legální princip nad aristokratickým zvykovým právem
- soupis obyvatelstva, záznamy o vlastnictví
- rozšíření branné povinnosti na neprivilegované
- všeobecné zdanění
- vnímán negativně
17
Q
lex
A
zákon
18
Q
Knihy/představitelé Taoismu
A
Laozi (Daodejing) - 6. stol. př. n. l.
Zhiangzi - 4 stol. př. n. l.
19
Q
Taoismus
A
- protipol konfuciaismu
- “tao” - cesta
- lzde dosáhnout dokonalosti, když se s rytmem tao sesynchonizuješ
20
Q
ziyou
A
svoboda
21
Q
první opiová válka
A
- 1839 - 1842
- VB a Čína
- legallizace obchodu s opiem, přístup na čínský trh, diplomatické vztahy
- porážka číný - nankingská smlouva (1. ze série nerovných smluv)
22
Q
druhá opiová válka
A
- 1856 - 1860
- VB, Francie V Čína
- Pekingská smlouva - západ dosáhl všech svých požadavků - legalizacce opia, otevření přístavlů, přístup křesťanských misionářů
23
Q
Taipingské povstání
A
- rolnické povstání, křesťnaské představy
- úspěšné - Nebeská říše velikého míru založena
- 20 - 30 mil mrtvých
- potlačeno po druhé opiové válce s pomocá VB a F
24
Q
první sino-japonská válka
A
- 1894 - 1895
- porážka Číny
- Japonsko získalo Taiwan
25
sto dní reforem
- 11. 6. 1898 - 21.9. 1898
- pokus o reformu podle západních zákonů
- potlačeno konzervativními kruhy vedenými císařovnou Cixi (matka císaře)
26
boxerské povstání
- 1899 - 1901
- vedené hnutím boxerů
- proti cizincům, podporování Cixi
- rozdrceno koalicí západních států
- film Kouzeln cop
27
hnutí za sebeposílení
- vojenská nedostatečnost vůču západu
- mravní nedostatečnost vůči tradici
- Feng Guifen
28
Kang Youwei
- ideový vůdce Sta dní reforem (1898)
- tradiční vzdělání, přesvědčen o jednotě všeho vědění, západního i východního
- již hluboké znalosti o západní vědě a civilizaci
- přesvědčen o tom, že Číně chybí státní/národní náboženství (jako je na Západě křesťanství)
- Konfucius jako prorok a reformátor
29
Liang Qichao
- žák Kang Youweie
- po krachu 100 dní reforem se odvrací od konfucianismu a chce Čínu reformovat podle západních vzorů, nikoliv obrodit čínskou tradici
- čínská tradice (včetně konfucianismu) má v moderní Číně své místo, ovšem výhradně v rámci sekulárního státu západního typu
- obrodu Číny staví na myšlence národa, „otec“ čínského nacionalismu
- základním ideovým rámcem se stává sociální darwinismus (dějiny jako boj národů o přežití)
30
hnutí za novou kulturou
- modernizace podle západních vzorů
31
Moderní Čínský nacionalizmus
- Liang Qichao - inkluzivní koncept čínského národa (Hanové, Mandžuové, Mongolové, Tibeťané, Huiové)
-
32
KSČ
- komunistická strana Číny
- 1921, v moci od 1949
- Xi Jinping (od 2012) - autoritář, uskutečnil modernizaci, socialismus
33
Deng Xiaoping
odeové ospravedlnění zvratů v čínskké politice po smrti maocetunga
34
Jiang Zemin
Trojí zastoupení
35
Hu Jintao
vědecký pohed na rozvoj, trvalá udržitelnost
36
Diskurz sebeopovržení
In the Red, Ugly Chainman, Putování..., Květiny v zrcadle
37
Tianxia
- svět jako rodina, utopie
- Zhao Tingyang
- může být myšleno i jako tributární systém a jeho idealizace
- protiklady: Čína X Západ, civilizační stát X národní stát, tributární system X vestfálský mezinárdoní systém
38
Esencialismus
- vytváření neměnných národních „esencí“, které mají determinovat fungování každého aspektu života daného národa
39
Orientalismus
- kritika západních přístupů k Orientu, především ideových.
- může být i pozitivní - např. obraz ušlechtilého, duchovního „Orientu“ (v protikladu k našemu materialismu
40
Qigong
- meditačníí nějaký divný cvičení pro zdraví ale i nadlidské schopnost
- nejnámější formou je taichi
41
Qigong Fever 80. let
- David Palmer book
- původ tradiční čínské medicíny
- quigongová terapie - výzkum na uni
42
Qigong Fever_ 1. faze
- od konce 70. let
- spontánní okupace veřejného prostoru (parky), cvičení, předávání praktik druhým lidem (spontánní lidové hnutí, podpora strany – „ideologický boj proti rakovině“)
- Guo Lin, od 1971 učila qigong v pekingských parcích, 1977 schváleno; vyléčila se z rakoviny, učila to druhé
- koncem 70. let klidně tucet různých qigongových metod v jednom pekingském parku
- Yang Meijun – další qigongová mistryně – předávání jemné qi z mistra na žáka/pacienty
- další metody zahrnovaly trans, spontánní tanec, extatické válení se po zemi…
- další mistři se v transu setkávali s Buddhou, Královnou matkou Západu, Starým mistrem a dalšími božstvy tradičních čínských panteonů
- qigongoví mistři získávají desítky tisíc přívrženců, vystupují na vyprodaných stadionech, kde prezentují své nadpřirozené schopnosti
- kung-fu filmy – pro tehdejší publikum realita
43
Qigong Fever - 2. fáze (věda)
- k qigongu se v 80. letech vrátila i čínská věda, a v nebývalém rozmachu
- Qian Xuesen („otec“ čínského raketového a nukleárního programu) v roce 1986 vyhlásil novou vědeckou revoluci založenou na qigongových praktikách
- až rozměry utopické vize o vědecké spáse světa na čínských základech
- 1987 na Qinghua University (nejvýznamnější čínská univerzita) tým výzkumníků potvrdil u qigongového mistra Yan Xina schopnost měnit molekulární strukturu vody na vzdálenost 2000 km
- úvahy o možnostech navádět rakety na cíl pomocí qigongu, ničit přilétající nepřátelské rakety
- telepatie, telekineze, slyšení čínského písma, hledání nových zdrojů nerostných surovin
44
Qigong Fever - 3. fáze (konec utopie)
- 90. léta – konec utopie
- objevuje se skepse k qigongu, opadá státní podpora, objevuje se snaha o regulaci, vydávání licencí „skutečným“ qigongovým mistrům, stanovení standardů pro paranormální jevy, zdanění qigongových organizací
- výsledkem opadnutí veřejného zájmu a podpory státu, ale také lepší organizovanost některých qigongových skupin
- Falungong a další podobná hnutí
- nějakej Han Song
45
dvě období rozkvětu scifi
Počátek 20. století (první desetiletí)
Současnost
46
Scifi 20. let
- Huangjiang Diaosou – Měsíční kolonie (月球殖民地) (1904) - jeden z kandidátů na „první čínskou sci-fi“ - Hrdinové románu putují v balónu řadou reálných i fiktivních zemí, Měsíc obývá pokročilá civilizace, která se chystá kolonizovat Zemi
- Wu Jianren: New Story of the Stone (xin shitou ji 新石头记) - hlavní hrdina putuje po Číně počátku 20 století a postupně se seznamuje s technickými vymoženostmi západní civilizace a je zahanben, na konci je je zpět ve fiktivní Civilizované zemi, kde si uvědomí, že k uskutečnění takové budoucnosti musí sám přispět rozvojem vědy
47
scifi současnosti
- Han Song věci - Cestující a stvořitel 乘客与创造者 (2006). Moje vlast nesní 我的祖国不做梦 (2007), Mars nad Amerikou: Zápisky z cesty na Západ v roce 2066 (Huoxing zhaoyao Meiguo: 2066 nian zhi xixing manji 火星照耀美国:2066年之西行漫记) (2012)
- Chan Koonchung - Fat Years
- Liu Cixin - Remembrance of Earth's Past
- Dvě pojetí civilizace v díle Liu Cixina:
Civilizace jako něco, co se vyvinulo díky vědě a vzdělání.
Civilizace jako kultura, dobré místo pro život.
48
Moderní čínský nacionalismus
- Liang Qichao - tradiční čínský národ
-Sunjatsen - nezávislost menšin?, 1911 eliminován
49
politika harmonické společnosti
- námořní cesty admirála Zheng Hea v 15. století
- dynastie Qing (1644-1911) zhruba zdvojnásobila své území dobyvačnými válkami; genocida Džungarů v 18. stol.
- ještě na konci 19. stol. Čína zavedla v Koreji systém, kterému sama čelila doma ze strany západních velmocí
- X oficiální postoj čínského státu: „Čína nikdy nenapadla žádnou zemi - a nikdy žádnou nenapadne.“
- Mírumilovná Čína vs. válečnický Západ
50
teorie sněhové koule
- oficiální teorie vzniku a vývoje hanské etnicity
- „jednota v rozmanitosti“
- počátkem a pojivem je čínská/hanská kultura
- geograficky počátkem NENÍ dolní tok Žluté řeky – počátků je více, různé kultury na celém území Číny
51
pesoptismus
- emocionální struktura Čínského národa
- kniha - William A. Callahan: China. The Pessoptimist Nation
- hospodářsky úspěšní ale jsou smutní protože z nich bude moderní země taky?
- sto let národního ponížení
52
neo-socialismus
Platí tudíž, že současný politický, ale i sociální nebo ekonomický model řízení ČLR je:
- postaven na leninistickém stranickém řízení
- zároveň ale otevřený nejrůznější kreativitě „odspodu“
53
sociální řízení
V roce 1998 KSČ definovala tři základní funkce státu:
makro-ekonomická kontrola
poskytování veřejných služeb
sociální řízení
54
3 základní politické směry
Liberálové (liberalismus, ziyou zhuyi 自由主义)
Nová levice (xin zuopai 新左派)
Konzervativci (Mainland New Confucianism, Dalu xin ruxue 大陆新儒学)
55
liberálové
Reprezentují poreformní dengovskou Čínu, důraz na ekonomický rozvoj, nadějí v postupné rozšiřování liberálních svobod podle západních vzorů a ústup marxistických idejí. V zásadě Čína před nástupem Xi Jinpinga. (příklad: článek Xu Jilina vložený k této hodině)
56
nová levice
Levice, která se distancuje jak od Maova období (proto „nová“), tak od liberálních tendencí poreformního období. Důraz na silný stát řízený KSČ, návrat k misi obnovy čínského národa v rámci budování silného státu vedeného stranou. Dá se v zásadě říct, že se Xi Jinpingem se Nová levice dostala k moci. (příklad: článek Jiang Shigonga z hodiny o marxismu)
57
konzervativci
konzervativní ideje (tj. konfuciánské, v čínském kontextu) se v Číně dostaly do popředí paradoxně s nástupem Nové levice, s kterou mají společný odpor k napodobování západních vzorů. Požadují obrodu konfucianismu, přičemž v extrémní (avšak v Číně necenzurované) podobě jde o nijak nezastíraný požadavek prosazení konfucianismu jako státního náboženství, které by mělo nahradit marxismus. Konfuciánský „revival“ v soudobé Číně zůstává ideologicky značně neujasněný: V zásadě je principiálně proti marxismu, což je problém; zároveň však reprezentuje onu „pětitisíciletou tradici“, jíž má být současný čínský režim pokračovatelem.
58
Xu Jilin
liberální intelektuál?
rozlišuje civilizaci a kulturu
