1
Q
Estetika
A
- “nauka o krásnu”
– tedy o tom, co má spojitost se vkusem, sympatiemi atd. - Estetikou se také myslí filosofie umění.
2
Q
filozofie umění
A
Ta se systematicky zabývá rozumovou reflexí nad lidskou smyslovou zkušeností, krásou a uměním.
3
Q
Původní význam estetiky a jeho následné modifikace:
A
aisthesis - Jde o smyslové vnímání, o pociťování, o “uchopení” předmětů světa za pomoci naší smyslové zkušeností – (např. tvar, barvy, pach, …)
4
Q
rozumové poznání
A
narozdíl od smyslového dojdeme k nějaké domněnce, či k předpokladu nebo či věděn, které považujeme za pravdivé. Zkoumáme např. příčiny, souvislostí, podmínek, principů nebo celého systému předmětů naší zkušenosti.
5
Q
Estetika jako nerozumová forma zkušenosti
A
- Smysly nám dávají nejasné a nepřesné informace o světě
- Například duha je smyslově krásná, ale rozumově nevýznamná
- Baumgarten říkal, že smyslové poznání má svou hodnotu a pravidl
6
Q
Estetika jako teorie umění
A
- Zkoumáme, co je umění, jak se dělá, hodnotí a chápe
- Winckelmann se zajímal o historii a vývoj umění, hlavně antického
- Říkal, že krása je cíl umění a že umělci by měli napodobovat antické ideály
7
Q
Estetika jako estetická zkušenost
A
- Zabýváme se vším, co nás oslovuje smyslově, nejen uměním
- To zahrnuje přírodu, předměty, události, situace
- Snažíme se popsat a vysvětlit, jak prožíváme a reagujeme na estetické podněty, jaké máme preference, kritéria a normy, a jak se liší v čase a prostoru
8
Q
Základní rozlišení v estetické zkušenosti
A
- Mezi krásným a ošklivým
- To vyjadřuje náš postoj k tomu, co vnímáme smysly
- Krásné nás přitahuje, dělá nám radost, naplňuje nás harmonií a uspokojením
- Ošklivé nás odpuzuje, dělá nám smutek, rozrušuje a znepokojuje nás
9
Q
Kritika soudnosti - Kant
A
- Hledal základ a princip pro soudy o kráse
- Říkal, že když řekneme, že něco je krásné, myslíme, že se to musí líbit každému
- Ale to neznamená, že krása je objektivní, měřitelná nebo dokazatelná
- Krása je subjektivní, ale univerzální, vyžaduje shodu mezi lidmi
- Musíme být nezainteresovaní, nemít žádný osobní nebo praktický zájem na tom, co hodnotíme
- Musíme se dívat na věc jen pro sebe, ne pro to, co nám může přinést
- Krása je spojená s formou, nikoli s obsahem, a vyvolává čisté zalíbení, založené na svobodné hře našich schopností
10
Q
Umění v běžném slova smyslu
A
- Znamená umění, které se zaměřuje na krásu, tvořivost a originalitu
- Oproti estetické zkušenosti, která zahrnuje vše, co nás oslovuje smyslově
- Například malířství, sochařství, architektura jsou krásná umění
- Například hudba, literatura, film jsou estetické zkušenosti
11
Q
Kant a umění
A
- Říkal, že umění je způsob, jak si představovat něco, co nemá žádný praktický účel
- Ale i když je umění bezúčelné, pomáhá nám rozvíjet naše duševní schopnosti
- A také nám umožňuje sdílet naše myšlenky a pocity s ostatními
- Například když vidíme obraz, nemáme z něj žádný prospěch, ale můžeme si ho užít a porozumět umělcově záměru
12
Q
Požadavky na umění dle Kanta
A
- Umění je svobodné, nemá žádný vnější cíl nebo pravidla
- Umění má cíl sám v sobě, je samoúčelné a hodnotné
- Umění není prostředkem
- Umění sděluje, je komunikativní, vyjadřuje myšlenky a pocity umělce
13
Q
Umění dle Hegela
A
- Umění spojuje duchovní obsah a materiální složku
- Duchovní obsah je to, co umění chce říci, jaký má smysl nebo poselství
- Materiální složka je to, jak umění říká, jaký má tvar, barvu, zvuk, slova atd.
- Materiální složka je založená na smyslové zkušenosti, kterou umění vzbuzuje
- Smyslová zkušenost je jen povrch a zdání, protože skutečným cílem umění je duchovní oblast
- Umělecké dílo je krásné, když je dokonalá jednota obsahu a zjevu
14
Q
Krása dle Tomáše Akvinského
A
- Krása je to, čeho poznání se mi líbí, co mě přitahuje a uspokojuje
- Líbení je subjektivní, závisí na mém vkusu a náladě
- Líbení je také racionální, závisí na mém poznání a rozumu
- Líbení je také morální, závisí na mém svědomí a ctnosti
15
Q
Krása dle Kanta
A
- Krása je to, čeho poznání se mi líbí, ale nejen mně, ale každému
- Líbení je subjektivní, ale zároveň univerzální, vyžaduje shodu mezi lidmi
- Líbení je nezainteresované, nezávisí na mém osobním nebo praktickém zájmu
- Líbení je spojené s formou, nikoli s obsahem, a vyvolává čisté zalíbení
16
Q
Krása dle Schillera
A
- Krása je něco mezi důstojností a smyslovým půvabem
- Důstojnost je výrazem vládnoucího ducha, rozumu a mravnosti
- Smyslový půvab je výrazem smyslového člověka, cítění a touhy
- Krása nás vede k tvaru a myšlení, harmonii a rovnováze
- Krása nás uvádí do středního stavu mezi hmotou a tvarem, trpěním a činností
17
Q
Umělecké dílo dle různých autorů
A
- Napodobuje přirozenost, zůstává ve vztahu k přírodě (Aristoteles)
- Napodobuje božské tvoření, zůstává ve vztahu k Bohu (Tomáš Akvinský)
- Zprostředkuje nevyslovitelné, zůstává ve vztahu k duši (Goethe)
18
Q
Estetický subjektivismus
A
- znamená, že krása je záležitostí osobního názoru a vkusu
- Vychází z nezainteresovaného pohledu na umění, který nebere v úvahu žádný cíl nebo smysl
- Zpochybňuje, zda existuje něco obecně krásného pro všechny
19
Q
Kant a estetický subjektivismus
A
- Tvrdí, že krása je subjektivní, ale zároveň univerzální
- Požaduje, aby estetická zkušenost byla obecně přijatelná a závazná
- Říká, že když řekneme, že něco je krásné, myslíme, že se to musí líbit každému
- Potlačuje otázku individuálního vkusu a preference
20
Q
Estetický objektivismus
A
- Znamená, že krása je objektivní, nezávislá na našem názoru a vkusu
- Tvrdí, že krása je projevem určité objektivní pravdy, rozumu a ducha
- Hegel říká, že umění je způsob, jak odhalit pravdu ve formě smyslového uměleckého útvaru
- Heidegger říká, že umění je tvůrčí uchování pravdy v díle
21
Q
Umění jako projev člověka
A
- Znamená, že umění je jediné možné umění, které vychází z lidské tvořivosti a originality
- Oproti tomu, že umění je pouze napodobením přírody nebo božského tvoření
- Platón říká, že krása je objektivní, spojená s pravdou a dobrem
- Ideál umění je kalokagathia, tj. jednota dobrého a krásného
22
Q
Umění jako projev dobra
A
- Znamená, že umění má mravní hodnotu a funkci
- Platón i Aristotelés říkají, že umění má napomáhat k ctnosti a štěstí
- Aristotelés říká, že řecká tragedie má čerpat ze smyšlených příběhů, které mají očišťovat diváka od negativních citů
- Kant říká, že umění je symbolem mravního dobra
23
Q
Umění jako prostor pro komunikaci
A
- Znamená, že umění je o hře symbolů a interpretativních možností
- Bense říká, že umění je informačně teoretická estetika, která předává informaci skrze umělecké dílo
- Umělecká hermeneutika se zabývá významem a porozuměním uměleckého díla
- Rozlišuje se denotativní a konotativní obsah slova, např. v básni
24
Q
Umění jako společenský prostředek ideologie
A
- Znamená, že umění je ovlivněno nebo podřízeno politicko-společensko-ekonomickým cílům
- Marxističtí filozofové tvrdí, že umění má sloužit k prosazování třídního boje a revoluce
- Lukács říká, že umění má zrcadlit realitu s odpovídajícím akcentem na pokrok lidstva
- Adorno říká, že umění má být estetickým avantgardismem, který kritizuje stávající společnost skrze kritiku stávající formy, vztahu k umění a otázek, kterými se tendenční umění zaobírá
25
Umění pojaté v duchu renesance
- Znamená, že umění je nezávislé na dalších praktických cílech, včetně umění a rituálu
- Jde o emancipaci umělce od objednavatelů a mecenášů
- Umění je o osobním projevu, tvořivosti a originalitě
- Umění je o napodobování a překonávání přírody
26
Umění ve vztahu k filozofii
- znamená, že umění a filozofie mají společný zájem o skutečnost, pravdu a smysl
- Ale umění a filozofie se liší v tom, jak skutečnost, pravdu a smysl zpracovávají
- Filozofie vychází ze skutečnosti a plní svoje základní funkce v médiu rozumu
- Umění také vychází ze skutečnosti, ale plní svoje funkce v médiu smyslovosti
27
Původ a kořeny umění
- Rozdíl mezi uměním, magií, mýtem a rituálem byl v dějinách problematický.
- Dříve bylo nemyslitelné např. náboženské umělecké dílo odebrat z náboženského prostoru do muzea (postup estetizace).
- Tento posun začal zvláště v moderně.
- Náboženské a rituální doplňky byly spíše praktickým účelovým dílem, ne estetickým.
28
Stylistika
- Styl – značí (lat. stilus) značí tyčinku určenou k vyrývání do plochy…
S- tyl prozrazuje viditelnou stopu původu (románský, gotická, renesance, baroko,..)
- Friedrich Nietzsche (1844-1900) - rozlišuje apollinský a dionýský styl – odpovídají klasickému a romantickému stylu v literatuře, architektuře atd.
- Genius - Od génia se požaduje stylotvorné působení. Kant : krásné umění je umění géniů.
29
Umění v postmoderně
- Problémem je pluralita východisek pro posuzování krásy.
- Výhodou ale je neomezenost možností používat veškeré styly a formy, nemožnost se orientovat podle závazných norem.
30
Dnešní použití výrazu estetika
odvozeno od řeckého slova aisthésis
31
Vznik a předmět oboru
* Alexander Gottlieb Baumgarten kniha s názvem Aesthetica.
* Estetika bývala tradičně definována jako nauka o krásnu, jak se projevuje
* v přírodě či v uměleckém díle.
32
Stručný přehled dějin estetiky jako nauky o kráse
*antika: krása nápodobou dokonalé ideji
*středověk: umění ovlivněno křesťanstvím
slouží mu jako pomůcka
či jako odlesk Boží slávy
*renesance: okouzlení světem nadsmyslových idejí
*novověk: estetika souvisí s poznáním, subjektivizuje se
33
Dnešní chápání estetiky
*podezřelost krásy = kritický postoj k tradičním ideálům krásy, které jsou považovány za iluzorní, manipulativní nebo potlačující
*systematické znecitlivování = odkazuje na proces, kdy se člověk stává méně citlivým na estetické podněty, které ho obklopují
34
Stručné seznámení s Platónovou tzv. teorií idejí
*jednotlivina a obecnina (příklad veverky a veverkovitosti)
*ideální krása: filosof jako arbitr ve sporu o to, co je opravdu krásné
*idea a čas: plynutí času může být zdroj estetického zážitku
*krásné a dobré: vztah provázanosti v Platonově filosofii
35
veverka a veverkovitost
Veverka je jednotlivina, která patří k obecnině veverkovitosti.
Obecnina je abstraktní, neměnná a dokonalá forma, která je vzorem pro všechny jednotliviny stejného druhu.
Veverkovitost je tedy idea, která zahrnuje všechny vlastnosti a podstatu veverek
36
jednotlivina a obecnina
Jednotliviny jsou konkrétní, proměnlivé a nedokonalé, zatímco obecniny jsou abstraktní, neměnné a dokonalé. Ideje jsou skutečnější než jednotliviny.
37
ideální krása
Existuje idea krásna sama o sobě, která je věčná, nezměnitelná a nepodmíněná. Tato idea je zdrojem a cílem všech krásných věcí a jevů.
38
ideál a čas
Čas vznikl spolu se světem jako pohyb nebeských těles, který je měřítkem všech změn. Čas může být zdrojem estetického zážitku, když se duše rozpomene na ideje, které viděla před svým vtělením.
39
1. ukázka textu: Platón - Symposion
= dialog, který zkoumá různé aspekty lásky, kterou chápe jako erotickou touhu po krásném a dobrém, zprostředkovávanou bohem Erótem.
*erotická zkušenost (Erós jako daimón mezi bohy a lidmi)
*stupně směřující k vrcholu erotického zasvěcení
*láska k tělu
*chození za „vnější krásou vůbec“.
*uvědomění si, že „krása v duších je cennější než krása těla“.
*nazření duchovní krásy: krásy, „jevící se v činnostech a zákonech“
*nazření božské krásy: náboženská dimenze (krásno podivuhodné podstaty)
*nebezpečí nadřazenosti filosofa vůči umění:
*filosof zapomene na to, že po kráse a pravdě pouze touží
*začne se domnívat, že díky své výjimečnosti má nárok vystupovat jako ten, kdo pravdu vlastní
40
Kritika platonismu
*Člověk se nesmí orientovat podle nějakých nadsvětních jsoucen.
*Musí naopak pozitivně přijmout svou tělesnost a uvědomit si, že vše je jen takové, jak se nám to jeví.
*Destruktivní role sokratovského racionalismu v estetice: "všechno musí být rozumné, aby to bylo krásné„.
41
2. ukázka: Nietzsche – Zrození tragédie
*nutnost přijetí konečnosti a tragičnosti života
*pozitivní role umění při snášení těžkosti bytí
*pokusy metafyziků o nalezení nějaké pravé skutečnosti za pouhými jevy jsou naivními
*umělec a pravý filosof jako dionýské bytosti
*jsou schopni přitakat životu i v jeho tragičnosti
*jsou esteticky formováni; ne však díky nadsvětné ideji krásy, ale otevřeným přijetím života v jeho tragice, zmírňované opojením či snem.
42
Úryvek textu : G. W. F. Hegel - Uměle krásné a přirozeně krásné
- Hegel rozlišuje mezi přirozeně krásným, které je krásou přírody, a uměle krásným, které je krásou umění.
- Hegel tvrdí, že přirozeně krásné je pouze náhodnou a nedokonalou podobou ideje krásy, která je věčná, nezměnitelná a nepodmíněná.
- Hegel tvrdí, že uměle krásné je vyšší a dokonalejší formou krásy, protože je výsledkem lidského ducha, který se projevuje v uměleckém díle.
- Hegel tvrdí, že uměle krásné je spojením pravdy a krásy, protože vyjadřuje ideu krásy v konkrétní a smyslové podobě, která je srozumitelná a přitažlivá pro lidské vědomí.
43
Úryvek textu : Ch. Baudelaire - Chvalořeč na šminku
- Baudelaire chválí šminku jako prostředek, který zvyšuje krásu ženy a umožňuje jí vyjádřit svou osobnost a náladu.
- Baudelaire odmítá názor, že šminka je podvodná a nepřirozená, a tvrdí, že je naopak uměleckou a kreativní činností, která dokazuje inteligenci a vkus ženy.
- Baudelaire tvrdí, že šminka je součástí moderní krásy, která je dynamická, proměnlivá a originální, a která odráží ducha doby a města.
- Baudelaire tvrdí, že šminka je také způsobem, jak se vypořádat s trpkostí a smutkem života, protože dodává ženě radost a sebevědomí.
43
Vzájemné porovnání pohledů Hegela a Baudelaira
Hegel:
* Co je kritériem krásného pro Hegela?
o vyjádření absolutní ideje v konkrétní a smyslové podobě, která je srozumitelná a přitažlivá pro lidské vědomí
* Jak rozlišuje Hegel mezi přirozeně a uměle krásným? Ke kterému pojetí krásy je kritický?
o rozlišuje mezi přirozeně krásným, které je krásou přírody, a uměle krásným, které je krásou umění.
o je kritický k pojetí krásy přírody, protože ji považuje za pouze náhodnou a nedokonalou podobu ideje krásy, která je věčná, nezměnitelná a nepodmíněná.
o považuje krásu umění za vyšší a dokonalejší formu krásy, protože je výsledkem lidského ducha, který se projevuje v uměleckém díle
* Jak spolu souvisí nebo nesouvisí pravda a krása podle Hegela?
o úzce souvisí, protože jsou dvěma aspekty absolutní ideje, která je základem všeho bytí.
o Pravda je aspekt ideje, který se týká rozumu a logiky, zatímco krása je aspekt ideje, který se týká citu a estetiky.
o tvrdí, že uměle krásné je spojením pravdy a krásy, protože vyjadřuje ideu krásy v konkrétní a smyslové podobě, která je srozumitelná a přitažlivá pro lidské vědomí
44
Vzájemné porovnání pohledů Hegela a Baudelaira
Baudelair:
* Proč je rozdíl mezi přirozenou a umělou krásou tak podstatný pro Baudelaira?
o protože je součástí jeho pojetí moderní krásy, která je dynamická, proměnlivá a originální, a která odráží ducha doby a města.
o odmítá klasické a romantické ideály krásy, které jsou založeny na přírodě, harmonii a ideálnosti, a vyzdvihuje krásu umění, která je založena na kultuře, kontrastu a jedinečnosti.
o chválí šminku, módu, karikaturu a fotografii jako projevy moderní krásy, která je schopna zachytit a vyjádřit podstatu moderního života
* Co je kritériem krásného pro Baudelaira?
o schopnost vyvolat emoci a imaginaci u diváka nebo čtenáře.
o tvrdí, že krása je subjektivní a relativní, a že závisí na osobním vkusu a citlivosti.
o také tvrdí, že krása je složená z dvou prvků: věčného a proměnlivého.
o Věčný prvek je ten, který je společný všem lidem a všem dobám, a který je založen na ideální podobě člověka.
o Proměnlivý prvek je ten, který je specifický pro každého jednotlivce a každou dobu, a který je založen na osobním stylu a náladě.
* Baudelaire tvrdí, že dokonalá krása je ta, která dokáže sloučit oba tyto prvky do harmonického celku
* Lze s Baudelairem souhlasit? Pokud ano proč, pokud ne, tak proč?
o Tato otázka je založena na subjektivním názoru, a proto není možné ji zodpovědět jednoznačně.
o Někteří lidé mohou s Baudelairem souhlasit, protože oceňují jeho inovativní a kreativní přístup k umění a kráse, který reflektuje moderní společnost a kulturu.
o Někteří lidé mohou s Baudelairem nesouhlasit, protože nesdílejí jeho estetické preference a hodnoty, které považují za povrchní, dekadentní nebo šokující. o Někteří lidé mohou mít smíšený názor, protože uznávají jeho význam a vliv, ale zároveň mají výhrady k některým jeho názorům nebo dílům
filozofie
flashcards
Decks in class (7)
# Cards
