1 ) Klasická definice managementu, jeho role, smysl a použití. Hlavní manažérské disciplíny a používané nástroje. Úrovně managementu v podniku a jejich náplň práce. Význam a druhy podnikových plánů, organizačních struktur, motivace, kontroly a regulace.
DEFINICE MANAGEMENTU
- Management je souhrn činností, jejichž hlavní náplní je koordinace a vedení lidí.
- Management je souhrn činností v širším významu, než jen vedení lidí
- Management je skupina řídících pracovníků
- Management je vědní disciplína
FUNKCE MANAGEMNETU
Manažeři jsou pokládáni za rozhodující činitele v řízení podniků
Obecné cíle managementu, manažerů:
- Tvorba hodnot pro společnost – zákazníky
- Dosahování vysoké produktivity
- Úspěch na trhu
- Tvorba zisku
Funkce / nástroje manažerů (řídící)
Základní funkce (Sekvenční)
- Plánování – cíle, vize, strategie, koordinace
- Organizování – projektování struktury, stanovení, jak co dělat
- Personální řízení – získávání potřebných a schopných pracovníků, jejich adaptace v novém prostředí a udržení na zvolené pozici
- Vedení – ovlivňování, motivace, příkazy, komunikace
- Kontrola – zpětná vazba, monitoring, odchylky
Průřezové funkce
- Analýza řešených problémů
- Rozhodování
- Implementace – realizace včetně koordinace
- *Role manažerů**
- manažerské role – způsob chování, očekávaný od nositele pozice v organizaci
- Interpersonální role (mezilidské vztahy)
Kontroluje a koordinuje činnosti podřízených
Manažer je představitelem organizace – vnějším subjektům
Přestavitel, vedoucí, spojovatel
- Informační role (pro předávání informací)
Vychází z toku informací, které manažer získává
Pozorovatel, šířitel, mluvčí
- Rozhodovací role
Rozhodují o strategických, taktických cílech, změnách
Hledají vhodná řešení
Podnikatel, krizový manažer, alokátor zdrojů, vyjednávač
ÚROVNĚ MANAGEMNETU A JEJICH NÁPLŇ PRÁCE
Vrcholový (Top) management = (Strategická úroveň)
- Koncepční kompetence
- Přebírají řízení za vlastníky organizace
- Předseda, generální ředitel, výkonný ředitel
Management střední úrovně = (taktická úroveň)
- Interpersonální kompetence
- Odpovědnost určitých oblastí
- Manažer financí, marketing
Management první linie (Supervisory management) = (operativní úroveň)
- Plánování, řízení v krátkém horizontu (týden – 1 rok)
- Mistři, předáci, projektový manažeři
Podnikové plány:
rozlišujeme dle časového horizontu:
Strategické – dlouhodobé plánování = pro marketing, investice, výzkum, vývoj
Taktické a Operativní – tam, kde jsou silní toky zdrojů = finance, materiál ve výrobě (nákup a prodej)
- Typy plánů
= Finanční, projektové, výrobní, nákupní, rozvoj lidských zdrojů, osobní rozvoj, investiční, údržby a opravy
Musí být vzájemně propojeny
Podstata – určení cílů nebo cílových hodnot a způsobů dosahování
Organizační struktura:
Procesní - jak následuje proces, poté se tvoří pracovní struktura
Pracovní - hierarchická, maticová, podnikatelská
2) Historický vývoj managementu, nejvýznamnější etapy jeho rozvoje v čase: Správní management, byrokratický management, škola lidských vztahů, kvantitativní management, empirický management, současnost a očekávaný vývoj.
Historie managementu
O systematickém přístupu hovoříme teprve na konci 19. století.
Etapy:
- Klasická škola managementu
- Managementu 40. až 70. let 20. století
- Management konce 20. století.
- Management na počátku 21. století.
ŠKOLA SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
- orientuje se na řízení podniku jako celku
- řídící činnosti vyčleňuje jako samostatný předmět zkoumání
- liniově štábní struktura
- Představitel – Henri Foyl
ŠKOLA BYROKRATICKÉHO ŘÍZENÍ
- soubor principů, jako systém na základě norem, povinností, pravidel
- klade důraz na: pevnou hierarchickou a administrativní linii moci
- Jednoznačné řízení a pořádek
- Komunikace pomocí – spisů, formulářů, dopisů
- Jasná „pravidla hry“
- Tvůrce – Max Weber – základy „dokonalého typu organizace“
- Převyšují formální vztahy
- *ŠKOLA LIDSKÝCH VZTAHŮ**
- vliv psychologických a sociálních faktorů na výsledky práce lidí
- Motivace, stimulace
- Hlavní představitel – Elton Mayo
- Další – Folletová, Scott, Dickson atd
- Moderní – McGregor, Maslov, Likert atd
KVANTITATIVNÍ PŘÍSTUPY
- metody opírající se o matiku, logiku a další formální vědy
- Navazují trochu na vědecké řízení
- Snaha o přesné měření činností
- Často označovány jako metody operační analýzy
- Začátek v období 2.SV = operační analýza
- Autoři = W. W. Cooper, G. B. Dantzig, S. I. Glass
- *EMPiRICKÉ PŘÍSTUPY**
- obtížné vymezit z hlediska obsahového i časového
- Nejrozšířenější a nejrozmanitější
- Názory si „půjčují“ od jiných přístupů
- Management = věda i umění
- Snaha na základě praxe – konkrétní doporučení pro manažerské jednání
- Autoři = P. F. Drucker, A. D. Chandler, P. Kotler, Porter
MODERNÍ TEORIE MANAGEMENTU
- vzniká po 2.SV
- je obohacována o poznatky exaktních věd – kybernetiky, teorie systému, operační analýzy, matematických metod, modelování
3) Řízení podle cílů (Management by Objectives), odpovědnost za splnění cíle, smysl, předpoklady a tvorba systému plánů a kontrol, technika SMART. Klíčové cílové ukazatele (Key Goal Indicators) a Klíčové ukazatele výkonnosti (Key Performance Indicators).
Řízení podle cílů (Management by Objectives) MBO
- využívá se k usnadnění plánování organizace jako celku
- založena na dosavadní dohody mezi manažery a jejich spolupracovníky na cílech a výkonných normách, na základě kterých jsou pak hodnoceny
k zavedení úspěšného MBO je třeba znát odpovědi na otázky:
- Kam se chci dostat?
- Jakými cestami se dostanu k cíli?
- Jak zjistím, zda jdu správně?
Řízení podle cílů je metoda řízení lidí orientovaná na výsledek, namísto na způsob jeho dosažení. Je tedy založena na stanovení cílů a na vyhodnocení jejich dosažení.
PLÁNOVÁNÍ
= Klíčová manažerská funkce jejíž úspěšné vykonání vyžaduje od manažera rozhodování v následných oblastech:
- Vytyčování cílů
- Určení aktivity
- Určení zdrojů
- Rozhodnutí o implementaci plánu
Metody plánování
- Obousměrné plánování - plánování probíhá, jak shora dolu, tak shora nahoru. Ochylky jsou dolaďovány.
- Progresivní plánování - metoda stanoví cíle a způsoby jejich dosažení cestou zdola nahoru
- Retrográdní plánování - metodou shora dolu
- Startegické alternativy - možnosti v rámci strategického plánování a rozhodování o budoucnosti
- Strategické řízení - zaměřené na dlouhodobé plánování
ČASOVÉ PLÁNY
Dlouhodobé (více než 5let)
Středně dobé (1-5let)
Krátkodobé (nejdéle 1 rok)
SMART = Analytická technika pro navrhování cílů v řízení a plánování
Každý cíl by měl být:
- S – Specific – specifický, jasně definovaný
- M – Measurable – musí být měřitelný
- A – Acceptable – musí být dosažitelný (ve stanoveném čase)
- R – Realistic / relevant – musí být relevantní (vzhledem ke zdrojům)
- T – Time specific / Trackable – měl by být časově specifický
KLÍČOVÉ CÍLOVÉ UKAZATELE
- KGI (Key Goal Indicators) – měří, jak se daří dosahovat cíle
- předem nastavené ukazatele procesních cílů, které ukazují, čeho má být procesem dosaženo (definují cíl)
- Metriky musí být měřitelné (SMART)
KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI
- KPI (Key Performance Indicators) – měří výkonnost procesu
- indikátory, ukazatele či metriky výkonnost – přiřazené k procesu, službě, organizaci,
- používají se na šech úrovních řízení organizace. Zejména ve: Strategickém řízení, řízení podle cílů a řízení služeb
- Účel, funkce a záměry podniku dle Druckera, manažerská funkce organizování: smysl a proces organizování, rozpětí řízení (Span of control), typy organizačních struktur, pravomoc a odpovědnost, proces delegování pravomoci
ÚČEL, FUNKCE A ZÁMĚRY PODNIKU DLE DRUCKERA
= podle P. F. Druckera – existuje pouze:
- 1 účel existence podniku – Vytvořit zákazníka
- 2 základní funkce podniku – marketing, inovace
- 8 klíčových oblastí pro stanovení cílů – marketing a prodej, inovace, personalistika a řízení lidských zdrojů, finanční zdroje, materiální zdroje, efektivnost, sociální zodpovědnost, požadavky na zisk
Organizování
= uspořádání, vytváření řádu a systému
- Soustředí a uspořádává síly = aby bylo dosaženo výsledků
- Zahrnuje = organizaci lidí, procesů, zdrojů, služeb a systému
- Podstata = dělba práce a vzájemných vztahů mezi složkami a jejich prvky
- Smysl = vytvořit prostředí pro efektivní spolupráci
= výsledkem – organizační struktury = pomáhají zabezpečit procesy a umožní dosahovat cíle
Pojem organizace
- Sociální systém = seskupení lidí za určitým cílem (ekonomické organizace, atd)
- Manažerská činnost organizování = uspořádání
- Určité uspořádávání, řád, struktura = organizování
Organizuje se proto, aby nevznikl chaos.
Můžeme se inspirovat modelem 7s.
Oscar
- využívána jako součást zahájení činnosti instituce při tvorbě organizačního uspořádání a průběžně při jeho kontrole a změnách
- opakující se činnosti jsou upraveny normami (statut, organizační řády, pracovní řády) a řídícími akty (pokyny, rozhodnutí opatření)
- řeší otázky – dělby práce, koordinací, pravomocí a odpovědnosti
- vypracovaná E. Daleem
- musí zahrnovat:
- Objetcives (cíle) – stanovení a provázání cílů organizace (výstupů) na jednotlivých pozicích
- Specialization (specializace) – procesy, místa a útvary by měli být seskupovány
- Coordination – činnosti musí být vzájemně slaďovány z časového i prostorového hlediska
- Authority (pravomoc) – každá činnost, proces, pozice v útvaru má mít adekvátně přidělenou pravomoc
- Responsibility (odpovědnost) – správné fungování vyžaduje správně nastavenou odpovědnost
Rozpětí managementu (span of control)
- Počet zaměstnanců pod jedním manažerem
- Doporučené rozpětí – 5 až 10 podřízených / spodní hranice 5 až 7
- Záleží na charakteristice práce – pokud je to rutinní práce = lze větší rozpětí
- Vztahy mají být jasně vymezené
Typy organizačních struktur podle uspořádání a rozhodování pravomoci a odpovědnosti
- Kritériem: počet vedoucích, míra vertikálního a horizontálního uspořádání a existence podpůrných organizačních útvarů:
- Liniová organizační struktura:
- Princip – jednoznačně určený jediný vedoucí pro každého pracovníka
- Charakteristickým znakem – Přímé rozhodovací pravomoci
- Pozice a vztah nadřízenosti a podřízenosti jsou uspořádány vertikálně
- Každá nadřízený má jasně přidělené podřízené a naopak
- Funkcionální organizační struktura
- Princip – více vedoucích podle různých funkčních procesů
- Základem – Uspořádání je sdružování pracovníku se stejnými úkoly, činnostmi
- Jednotlivé skupiny – ekonomové, technici, personalisté atd
- Štábně- liniová organizační struktura
- Princip – existence štábních útvarů, které zajištují administrativní a řídící podporů manažerů na různých úrovních a jejich útvarům
- Liniová struktura rozšířená o štábní útvary
- Maticová organizační struktura (projektová struktura)
- Princip – jeden úkol, jeden vedoucí
- Využití – projektový způsob práce, kdy pracovník má pro různé projekt různé vedoucí
- Základ – klasická vertikální liniová struktura
- Pro různé projekty jsou vytvářeny různé týmy s různými rolemi
Pravomoc a odpovědnost
V řízení musí být obě složky vyváženy pro dosažení cílů
- Odpovědnost- odpovědnost vyplývá z povniností pracovníka plnit ůkoly a činnosti
- Odpovědnost znamená povinnosti – příkazy
- Pravomoc- právo pracovníka použít volnost rozhodování
Delegování pravomoci
- někdy též dělba kompetencí = přenesení úkolu či pravomocí a odpovědností manažera na jinou osobu / organizační jednotku / nižší stupeň řízení
- zplnomocnění něco udělat i s přenesením důvěry = pověřený pracovník může ovlivňovat delegované činnosti
- zájem: splnění úkolu
- Rozhodovací procesy: racionální přístup k řešení rozhodovacích procesů (definice problému, volba alternativ, jejich hodnocení a výběr řešení), typy rozhodování (rozhodování za podmínek jistoty, nejistoty a rizika.) a volba úspěšného stylu rozhodování
Rozhodovací proces je řešení rozhodovacích problémů s více variantami řešení, jejich posouzení a výběr optimální varianty.
Teorie rozhodování
- normativní – návody, jak rozhodovat
- deskriptivní – analyzují skutečný průběh procesu rozhodování (již proběhlých)
Řešení rozhodovacích problémů
- Identifikace
- Analýza a formulace
- Tvorba variant
- Stanovení kritérií hodnocení
- Určení důsledků
- Hodnocení a výběr
- Realizace
- Kontrola výsledků
HODNOCENÍ A JEHO KRITÉRIA
Kritéria hodnocení
- Kvalitativní kritéria – nelze vyjádřit číselně = důsledky, dopady, účinky variant lze popsat pouze slovně.
- U kvantitativních kritérií – číselně = zisk, rentabilita kapitálu, likvidita a jiné.
Požadavky na kritéria hodnocení
- Úplnost – soubor kritérií by měl umožnit posoudit a zhodnotit všechny přímé i nepřímé, pozitivní i negativní důsledky variant
- Neredundance – každý aspekt při tvorbě souboru kritérií hodnocení by měl být použit pouze jednou.
TYPY ROZHODOVÁNÍ
- Rozhodování za rizika, nejistoty a jistoty
- PROGRAMOVATELNÁ A NEPROGRAMOVATELNÁ ROZHODOVÁNÍ
Rozhodování za rizika, nejistoty a jistoty
Za rizika a nejistoty
- Rizika = uvědomujeme si rizika
v případě, kdy rozhodovatel zná budoucí situace, které mohou nastat a tím i důsledky variant při těchto situacích a současně zná pravděpodobnost jednotlivých situací
- Nejistota = rizika neznáme
nejsou známy pravděpodobnosti budoucí situace
- Výsledky mnoha variant řešení = závisí na vývoji které neznáme, (např. cenový vývoj, vývoj tržní nabídky a poptávky, úrokové sazby atp.)
- Rozhodování na základě - prognóz, které nemusejí být přesné
Za jistoty
- Když jsou úplné informace, - jistota, že stav nastane a jaké budou důsledky variant.
- Nereálné – musíme znát kompletní informace
- Komunikace (Communication). Jaké typy komunikace existují? Formální a neformální komunikace. Co je informační systém podniku (Enterprise information system)? Základní schéma podnikového software. Charakteristika pojmu Průmysl 4.0. Reporting.
KOMUNIKACE
- prostředek uskutečňování funkce vedení
- proces vzájemného sdělování
- předmět sdělování – předávání informací, instrukcí, příkazů, rozhodnutí, námětů, připomínek
- cíl – přesvědčování, získávání a orientování pracovníků pro plnění cíl
Typy komunikace
Formální
- vychází z organizační a řídící struktury podniku
- Mají jasný cíl a jsou šířeny plánovaně
- Rozlišuje se dále na vertikální a horizontální
Neformální
- na základě spontánních mezilidských vztahů
- nejsou závislé na organizační struktuře – není daný řád, nadřízenost, podřízenost
- nemají daný cíl
Další typy komunikace
- Vertikální
- Horizontální
- Diagonální
INFORMAČNÍ SYSTÉM PODNIKU (Enterprise Information Systém)
- účelové uspořádání vztahu mezi lidmi, PC, procedurami a jejich zpracování i s technologiemi
- IS podniku podporují efektivní řízení:
- Urychlují rozhodovací proces
- Umožňují podložit proces manažerského rozhodování kvalitními informacemi
- Jsou konkurenční výhodou
- Využívání IS – přináší možnost reportingu - informace jsou základ pro rozhodování
Základní schéma podnikového software
Obrázek:
PRŮMYSL 4.0
- Práce 4.0 či čtvrtá průmyslová revoluce
- značení pro trend digitalizace a s ní související automatizace a změn na trhu práce
REPORTING
= Základní forma manažerské komunikace
- Předpokladem pro kvalitní manažerská rozhodnutí
- Představují překládání zpráv (reportů) s informacemi
- Tabulky, zprávy, tiskové výstupy
- Manažerská funkce vedení lidí: Zdroje sociální moci manažera. Řídící styl manažera a modely řídícího stylu. Transakční a transformační vůdci.
VEDENÍ LIDÍ
- proces ovlivňování lidí tak, že mohou uspokojovat své vlastní potřeby a jejich činnost přispívá k dosažení skupinových cílů (manažer si musí uvědomit, že lidé působí v mnoha rozdílných rolích a navzájem se odlišují)
- váže se k motivaci pracovníků (lidé musí být stále motivováni aby plnili cíle)
- schopnost přesvědčovat jiné, aby se s ochotou snažili dosáhnout stanovených cílů
- proces, jimž se jeden jedinec snaží ovlivnit jiné
- zahrnuje: schopnost vést, usměrňovat, stimulovat a motivovat
Kurt Levin rozlišuje tyto styly:
- Autoritářský (autoritativní) – komunikace shora dolů
Využívá autoritu – k určení úkolů, odměn, trestů
Manažer sám rozhoduje
- Demokratický – oboustranná komunikace
Spolupráce se skupinou
Manažer – neurčuje postupy, ale dosažení cílů
Manažer – člen týmu, odměnování dle výkonu
- Liberální – členové - volnost v jednání a naplňování cílů
Manažer – zasahuje pouze v případě potřeby
Manažer – vychází z předpokladu, že členové pracují dobře samy o sobě
- Pracovní styl - velká povinnost a velký vztah
Vést lidi znamená cílevědomě působit na pracovní chování řízených pracovníků ve smyslu
- Poznání jejich potřeb
- Ovlivňování jejich jednání
- Zdokonalování jejich výkonnosti po stránce kvalitativní i kvantitativní
- Osobní uspokojení a užitku, rozvíjejí jejich schopnosti
Zdroje sociální moci manažera
- Zákonná moc (poziční) – postavení nadřízeného ve firemní hirearchii, př. Prezident ve společnosti má více moce než víceprezident..
- vlastní stanovil určitou rozhodovací pravomoc
- Odborná moc (expertní) – má ji člověk se zkušenostmi, dovednostmi nebo znalostmi
- Získává respekt a ochotu kolegů nebo podřízených
- Součástí: informační moc – přístup manažera k více informacím
- Přiřknutá moc (referenční) – vedené osoby se ztotožňují s vůdcem
- Poskytnou této osobě pomoc – domnívají se, že má žádoucí schopnosti
- Zahrnuje: obdiv, důvěru a respekt podřízených
- Odměňovací moc – podřízení vědí, že vyhoví-li nadřízenému = následuje odměna
- Donucovací moc – založena na strachu, nevyhoví-li, přichází trest
PŘÍSTUPY (TEORIE) K VEDENÍ LIDÍ
Teorie X a Y – D. McGregor - definuje 2 skupiny předpokladů o chování lidí
Teorie X –
průměrný člověk nemá rád práci a vyhýbá se jí
- nutné nutít k vyvinutí úsilí pro dosažení cílů
- Člověk je líný a rád se nechává vést
- Vyhýbá se odpovědnosti a má nízké ambice
Teorie Y – duševní námaha při práci je přirozená stejně jako při hře nebo odpočinku
- Závislost cílů – spojená s vědomím odměny při jejich dosažení
- Lidé jsou schopni se sami kontrolovat a řídit cíle přijaté za své
- Člověk rád přijímá větší odpovědnost
- Schopnosti - jsou nutné pro řešení organizačních problémů
- Intelektuální potenciál – využíván je částečně
TRANSAKČNÍ TEORIE
= založena na transakci – směně něčeho za něco
- Systém odměn a trestů
- Má své limity, ale i přesto je oblíbený
- Především v podnikání
- Odpovídá řídícímu stylu uvažování
TRANSOFRMAČNÍ TEORIE
= Vztahová teorie (Relationship theories)
- Zaměřuje se na interakci vůdce a vedených
- Díky jejich vztahu s vůdcem i vedení = vyšší úrovně morálky a motivace
- Vůdci – motivují a inspirují a pomáhají vidět cíle
- Transformační lídři – zaměřují se jak na dosažení cíle, rozvoj plného potenciálu vedených lidí
- Mají vysoké etické a morální standardy
- Procesy řízení lidských zdrojů: Firemní kultura. Nábor, výběr a rozmisťování pracovníků. Vzdělávání zaměstnanců. Hodnocení výkonu a systém odměňování. Teorie motivace, motivace pozitivní a negativní. Moderní přístupy k otázkám motivace zaměstnanců.
ŘÍZENÍ HR
= vše co se týká člověka v pracovním procesu
- Cílem = zaručit kvantitativní a kvalitativní stránky HR
NÁBOR
= Většinou ve 2 kolech:
- Předběžné – definice pracovní pozice
- Osobní a kvalifikační předpoklady
- Vyhodnocovací
- Zkoumání dokumentů uchazečů – dotazníky, životopisy atd
- Pohovory ( lze také využít Assessment Centre (AC) – uchazeč řeší modelové studie
- Zkoumání preferencí
- Nakonec výběr
VÝBĚR
= specifický postup zkoumání a posuzování uchazečů o zaměstnání vykonávat požadovanou práci
= mezi metody patří:
- Hodnocení životopisu
- Výběrový pohovor
- Testování
- AC
- Zkoumání referencí
Typy vzdělávání
Na pracovišti
- Instruktáž
- Coaching
- Mentoring
- Pověření úkolem, Pracovní porady
Mimo pracoviště
- Lekce (přednášky, semináře)
- Simulace
- Konference
- PR
- Případové studie
OHODNOCOVÁNÍ
= Motivování, kontrolování a korigování pracovníků
- Zhodnocení výsledků práce, výkonnosti, chování a vztahů
- Poté – projednání s pracovníkem možná zlepšení
- Formální / neformální formou
- Hodnocení - mělo by být systematické podle systému
- Je podkladem pro odměňování
- Odměňování – forma pozitivní motivace
Motivace
Usměrnuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle
Pozitivní motivace
Důvod proč chci něco udělat
- Finanční odměna
- Respekt
- uznání
- osobnbí růst
Negativní motivace
Důvod proč musím něco udělat
- Neúspěch
- Finanční potíže
- Posměch
- Osobnost manažera a manažerské dovednosti v relaci ke stupňi řízení (koncepční, technologické a interaktivní). Manažerské vzdělávání a trénink. Řízení času a time management.
Manažer
Je osoba, která z pověření, která v zájmu a jménem vykonává v daném podniku manažerské funkce a role spojené s podnikáním a vedoucí k dosažení maximálního zisku.
Manažerské dovednosti
- Plánování
- Organizování
- Řízení lidí
- Vedení lidí
- Vyjednávání
- Rozhodování
- Řešení problémů
Koncepční - Řídit organizaci jako celek ve vztahu k prostředí a formulovat vize a startegie
Sociální - umět pracovat a vycházet s ostatními lidmi
Technicko- administrativní - Organizovat a řídit procesy, uplatnovat metody managementu, orientovat se v odvětví požadované dokumentace a administrativy
Manažerské vzdělání
Literární prameny z oblasti psychologie, sociologie a managementu uvádějí tolik požadavků, že jim žadný člověk nemůže vyhovovat.
Tři požadavky:
- Koncepce schopnosti - podstatné vlastnosti jsou vrozené
- Koncepce dovedností - umění jednat přiměřené situaci
- Koncepce úspěchu a neúspěchu - motiv výkonu, potřeba úspěchu, moci, být uznáván
- Aplikovaný management: Strategický management a operační management. Management kvality a projektový management, management rizika a krizový management.
STRATEGICKÝ MANAGEMENT
- Formulování a plnění hlavních cílů a záměrů organizace
- Provádí vysoký management
- Různé politiky a plány k dosažení cílů
- Strategické rozhodování
OPERAČNÍ MANAGMENT (řízení provozu, operativní řízení
= řízení zaměřené na provozní procesy, tedy dennoenní činnosti organizace
- Týká se všech procesů v organizaci – hlavních i podpůrných (lidské zdroje, finance, technologie, informace, majetek, infrastruktura)
MANAGEMENT KVALITY
= snaha o maximálně uspokojit přání zákazníka
- důraz a požadavek na neustálé zlepšování – je nutné mít vybudovaný systém řízení kvality organizace
- Norma ČSN ISO 8402 definuje jakost (kvalitu) jako souhrn znaků entity (činností, procesu, výrobků, organizace, systému) které ovlivňují schopnost uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby
- Kvalita = co potřebuje zákazník
- Soustředí se na konzistenci produktů / služeb
PROJEKTOVÝ MANAGMENT
= realizace projektů – koordinace jednotlivých složek při této realizaci
= hlavní cíl = dosáhnout všech cílů projektu za daných omezení:
- Rozsah
- Čas
- Kvalita
- rozpočet
MANAGEMENT RIZIKA
= identifikace, zhodnocení, prioritizace, odezva ( vyhnutí se, snížení, přenos, zadržení a dokumentace) rizik
Rizika
- Vnitřní
- lze je ovlivňovat a řídit
- Časové prodlevy
- Manažerské potíže
- Přečerpané náklady
- Technologické změny
- Výkonnost technologií
- Rozsah projektu
- Vnější – nelze je přímo ovlivňovat
- Úrokové riziko, inflace, kurz
- Legislativa, daně
- Cena na trhu práce
KRIZOVÝ MANAGEMENT
= Pouze se vypořádává s hrozbami – nikoliv jejich analýzou
