Bičíkovci žijící především na žábrách ryb. Uveďte alespoň 2 druhy, jejich vývojové cykly, způsob, jak se ryby nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme, léčbu.
Ichthyobodo necatrix bičivka rybí
- rozmnožuje se dělením, dospělci opouští hostitele a tvoří cysty
- v tomto stádiu přežívají několik hodin, pokud nenajdou nového hostitele umírají
- přenos a nákaza přímým kontaktem ryb
- diagnostika nálezem parazita na kůži, ploutvích, žábrách
- léčí se koupelí v trypoflavinu nebo 2 % NaCl
Cryptobia branchialis
- množí se podélným dělením, často ve znečištěných vodách – nákaza při přímém kontaktu ryb
- diagnostika - nález parazita
- léčí se koupelí v roztoku soli nebo formalínu
Krevní parazité našich ryb. Uveďte rodová latinská jména, způsob, jak se ryby nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme, léčbu.
Trypanoplasma, Trypanosoma
- přenášeny pijavkami (MH)
- nález parazita v krevním roztěru
- léčba neexistuje, lze pouze kontrolovat populace pijavek
Sanguinicola
- dospělci kladou vajíčka, která jsou roznášena do žaber
- zde se vyvíjí miracidia, ta opouští tělo a hledají MH – plovatku
- jedinec se nakazí při penetraci furkocerkárie do těla
- nález vajíček a miracidií na žábrech
- léčba neexistuje, kontrola vod na přítomnost plovatky
Krevní parazité našich ryb. Uveďte rodová latinská jména, způsob, jak se ryby nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme, léčbu.
Trypanoplasma, Trypanosoma
- přenášeny pijavkami (MH)
- nález parazita v krevním roztěru
- léčba neexistuje, lze pouze kontrolovat populace pijavek
Sanguinicola
- dospělci kladou vajíčka, která jsou roznášena do žaber
- zde se vyvíjí miracidia, ta opouští tělo a hledají MH – plovatku
- jedinec se nakazí při penetraci furkocerkárie do těla
- nález vajíček a miracidií na žábrech
- léčba neexistuje, kontrola vod na přítomnost plovatky
Krevní parazité našich ryb. Uveďte rodová latinská jména, způsob, jak se ryby nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme, léčbu.
Trypanoplasma, Trypanosoma
- přenášeny pijavkami (MH)
- nález parazita v krevním roztěru
- léčba neexistuje, lze pouze kontrolovat populace pijavek
Sanguinicola
- dospělci kladou vajíčka, která jsou roznášena do žaber
- zde se vyvíjí miracidia, ta opouští tělo a hledají MH – plovatku
- jedinec se nakazí při penetraci furkocerkárie do těla
- nález vajíček a miracidií na žábrech
- léčba neexistuje, kontrola vod na přítomnost plovatky
Jednohostitelské kokcidie sladkovodních ryb. Uveďte rodové jméno nejrozšířenější kokcidie našich kaprů. Uveďte vývojový cyklus, způsob, jak se zvířata nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme. Výskyt v České republice.
Goussia
- až 100 % prevalence u kaprů
- oocysta se 4 sporocystami je pozřena nítěnkou, v jejimž střevě se sporozoiti usadí
- po pozření rybou se uvolňují, opakovaně merogonují a gametogonují
- z poslední generace vznikají gamety, splynutím zygota a poté oocysta, která odchází s výkaly
- ve vnějším prostředí dochází k sporogonii
- ryba se nakazí příjmem nitěnky se sporozoity (není to mezihostitel)
- nález tkáně s oocystami nebo dospělců ve střevě (střevní roztěr)
Nálevníci žijící především na žábrách ryb. Uveďte alespoň 3 druhy, jejich vývojové cykly, způsob, jak se ryby nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme, léčbu.
kožovec rybí Ichthyophthirius multifiliis
- theront infikuje rybu, parazitické stádium trofont napadá kůži, žábry, ústa - tomont opouští rybu a obaluje se hlenem, ve kterém vznikají tisíce tomitů
- z tomitů vznikají theronti, kteří nakazi další rybu a penetrují do jejího těla
- špičatou částí = perforatium pronikají hlenovou schránkou i tělem ryby - nález cizopasníka
- léčí se protiplísňovými preparáty, každý den přelovit a dát do čisté vody
kožohryz Chilodenella pisciola, hexasticha - rozmnožují se příčným dělením a konjugací
- ryba se nakazí při zavlečení infikovaného živého krmiva z přírody
- diagnostika nálezem prvoků
- léčí se koupelí v malachitové modři, formalínu
brousilky Trichodina, Trichodinella, Tripartiella
- množí se dělením, po přichycení na kůži a žábry požírají bakterie, pokožku - bez hostitele přežívají jen chvíli
- ryba se nakazí, když se brousilka přichytí na kůži/žábry (infikovaná voda) - diagnostika nálezem cizopasníka
- léčí se obtížně koupelí v malachitové zeleni, manganistanu draselném, NaCl
Trichophrya piscium
- rozmnožuje se pučením, vývojové stádium vířič se oddělí od mateřské buňky, plave ve vodě a poté se usazuje - hostitele vysávají tykadly
- ryba se nakazí pokud se zhorší kvalita vody a přemnoží se (jinak je to neškodný komenzál) - nález prvoků
- léčba pouze zlepšením kvality vody
Obrněnky parazitující u ryb. Uveďte alespoň 1 rod latinsky, orgán, kde parazitují, vývojový cyklus, způsob, jak se zvířata nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme. Výskyt v České republice.
republice.
Piscinoodinium
- parazituje na žábrech, povrchu těla
- přichytí se na rybu, kterou po čase opouští
- vytvoří cystu, v ní se dělí a vznikají dinospory, ty opouští cystu a chytají se ryb
- průkaz nálezem parazita
- vyskytují se kosmopolitně, také v ČR
- ryba se nakazí po přichycení dinospory (špatné podmínky chovu, kvalita vody, zavlečení nákazy)
- prevencí je pestrá strava, pravidelná výměna vody, karanténování nových ryb
Monogenea. Uveďte alespoň 2 rody, popište je, kde žijí. Uveďte vývojové cykly, způsob, jak se zvířata nakazí, výskyt v České republice.
Dactylogyrus
- vejcorodí ektoparazité žaber
- na předním a zadním konci přísavky s háčky = prohaptor a opistohaptor
- 4 oční skvrny, 14 háčků marginálních + 2 centrální
- larva onkomiracidium hledá hostitele, na kterém dospívá a klade vajíčka
- ryba se nakazí při kontaktu s infikovaným jedincem, v zamořeném chovu, vodě - kosmopolitní výskyt, u nás žábrohlíst ouškatý Dactylogyrus vastator (kapr, karas)
Gyrodactylus
- živorodí ektoparazité žaber, ploutví, kůže
- přísavky opistohaptor, prohaptor (přichycení, příjem potravy)
- bez očí, 16 marginálních háčků + 2 středové
- bez stádia larvy, v mateřském organismu se vyvíjí embryo, mladí jedinci jsou již pohlavně zralí
- ryba se nakazí při kontaktu s nakaženou rybou
- kosmopolitní, výskyt v ČR žábrohlíst skvostný Gyrodactylus elegans (kapr, cejn)
Motolice žijící u ryb.
Sanguinicola inermis, armata, intermedia, volgensis
- parazitují v krvi (tepenný násadec srdce), ledvinách
- do 1mm, bez přísavek, střevo ve tvaru H nebo X
- MH plovatka Radix, DH sladkovodní ryba
- dospělci žijí v krvi, kladou vajíčka, která jsou zanášena do žaber
- miracidia opouští rybu, pronikají do MH
- v plovatce vzniká sporocysta, furkocerkárie penetruje do ryby – infikace
- diagnostika histologickým nálezem vajíček v žábrách
- léčba neexistuje, pouze kontrola populací plovatek (bez MH nemohou dokončit vývoj)
Monozoické tasemnice našich kaprů. Do kterého řádu patří a čím se tento řád odlišuje od řádů Cyclophyllidea a Pseudophyllidea. Uveďte vývojové cykly, způsob, jak se ryby nakazí, výskyt v České republice.
řád Caryophillidea = Květovci
- monozoické = nesegmentované tělo (ostatní řády článkované)
- mají jen 1 sadu pohlavních orgánů (ostatní v každém článku)
- jednoduchý skolex má prohlubně, zářezy (ostatní mají háčky a přísavky)
- parazité ryb (ostatní řády parazité i obratlovců, člověka…)
- MH nitěnky Tubifex – po pozření vajíček se v jejich střevě vylíhne larva
- za pár měsíců vzniká procerkoid
- po pozření nitěnky se ryba infikuje a larvy v ní dospívají
- kosmopolitní výskyt, tudíž i v ČR
- u nás květovec kapří Caryophyllaeus laticeps, fimbriceps, Khawia sinensis
Tasemnice sladkovodních ryb z řádu Pseudophyllidea. Uveďte alespoň 1 rod latinsky, jeho vývojový cyklus, hostitele, způsob, jak se ryby nakazí, výskyt v České republice.
Ligula intestinalis řemenatka ptačí
Diphyllobothrium latum škulovec široký
- 3 hostitelský cyklus – buchanka, ryba a rybožravý pták
- z vajíčka koracidium, v buchance procerkoid, v rybě plerocerkoid (není to boubel)
- dokáží ovlivňovat chování ryb, zj. pohyblivost, plodnost – ryba je snáz pozřena DH
- v DH dospívají a kladou vajíčka, která odchází do vnějšího prostředí
- ryba se nakazí pozřením buchanky s procerkoidem, pták se nakazí pozřením ryby s plerocerkoidem
- kosmopolitní výskyt
Pijavky parazitující u ryb.
Acanthobdella peledina štětinovka sibiřská (nemá přední přísavku ale háčky)
Piscicola geometra chobotnatka rybí (tenká, má 2 přísavky)
Hemiclepsis marginata chobotnatka pestrá (široká, má 2 přísavky)
- živí se krví, kůží
- ohrožen hlavně plůdek a mladí jedinci
- ztráta krve (anémie, hubnutí), druhotná infekce (bakterií Aeromonas, plísní), úhyn
Uveďte alespoň 3 parazitární onemocnění akvarijních ryb, které znáte, a vše, co o nich víte.
- vznik onemocnění: zavlečení s vodou, rostlinami, rybami (z jiného chovu, akvaristiky) přenos parazitů z uloveného živého krmiva z přírody
nesprávné podmínky chovu a tím snížená imunita zvířat a vyšší náchylnost k nemoci - prevence vzniku všech onemocnění: karanténa a pozorování nově přidávaných ryb dezinfekce pomůcek používaných pro lov živého krmiva pestrá strava
nepřeplňovat nádrže (nižší pH, vysoká koncentrace dusitanů, podvýživa zvířat)
zamezit stres, udržovat imunitní systém
použití kvalitné vody, pravidelná výměna, nedolévat vodu z akvaristiky
kožovec rybí Ichthyophthirius multifiliis = tzv. krupička: bělavé tečky na těle, ploutvích - ryby se otírají o rostliny, dekoraci, jsou neklidné, obtížně dýchají
- léčba přidružených plísní, přídavek soli (lžíce/40l vody) – parazit se hůře přichytí
- koupele v malachitové zeleni, metylénové modři, každý den přelovit do nové vody - zahřátí vody na 30° - urychlení vývoje, od 32°C umírají larvy a ničí se cysty
bičíkovec zhoubný Ichthyobodo necatrix - příznaky až při silné invazi
- bělavý/modrošedý zákal ploutví, žaber, apatie, těžké dýchání, zakalené oči, otírání o substrát
- léčba zvýšením teploty vody na 33°C, 30h
- malachitová zeleň, metylénová modř, manganistan draselný, NaCl
obrněnka hruškovitá Piscinoodinium pillularis - příznaky podobné „krupičce“ – tečky + šedý zákal, otírání o předměty, neklid, problémy s dýcháním
- časté jsou hromadné úhyny (rychle se množí) a opakování nemoci
- léčba malachitovou zelení, zvýšením teploty na 31°C, intenzivní světlo
kožohryz Chilodenella - deformace těla, slepené/stažené ploutve, odlupování kůže, dušnost, hubnutí, hlen na povrchu těla
- léčba malachitovou modří, formaldehydem, manganistanem draselným, solnou lázní
žábrohlísti Dactylogyrus, Gyrodactylus - obtížné dýchání, lapání po vzduchu, silně prokrvené žábry, vybledlé zbarvení
- přídavek NaCl, formalínu
Hlístice parazitující u ryb.
řád Enoplida - Capillaria, Pseudocapillaria, Capillostrongyloides (skaláry, terčovci a jiné různé druhy) - parazité střev
- hubnutí, úhyn, dlouhé bílé vláknité výkaly
řád Ascaridida - Raphidascaris acus (štiky, okouni, úhoři, MH mřenka)
- DH střevo, MH různé orgány
řád Spirurida Philometroides cyprini (kapr, MH buchanka)
- různé orgány ryby
- při silné nákaze úhyny hlavně mladých ryb
Camallanus cotti (sladkovodní ryby, MH buchanka)
- zadní část střeva
- hubnutí, deformace páteře krevnatka úhoří
- Anguillicola crassus (úhoř, MH buchanka)
- plynový měchýř
- hromadné úhyny u úhořů
Ektoparazitičtí korýši ryb mimo kapřivců. Které rody znáte, uveďte vše, co o nich víte.
Ergasilus sieboldi chlopek obecný
- parazit žaber kaprů a štik
- nejhojnější v Evropě
- 1,5 mm, antény přeměněny na uchopovací háčky, vaječné váčky silně prodlouženy
- samci volně žijící dravci
- samičky na žábrech pomalých ryb – živí se epitely, slizem
- vajíčka nošena na na zadečku, vyvíjí se naupliová larva, metanauplius a dospělec
- nákaza se projeví jako zahlenění žaber, sekundární infekce až nekrózy, hubnutí - stanoví se přímým nálezem
Lernaea cyprinacea červok kapří
- parazit na povrchu těla sladkovodních ryb (kapři, okouni, štiky, sekavci)
- kosmopolitně, nejhojnější v teplých měsících
- až 4 cm (největší z klanonožců), párovité vaječné váčky, hákovitá tykadla
- parazitují samičky, pomocí hlavových výrůstků se vnořují do kůže, svalů, tělní dutiny
- poškozená tkáň nekrotizuje, omezení funkce orgánů, snížení životaschopnosti - stanoví se nálezem
Argulus (kapřivci) spp. Vše, co o nich víte
- cca 1cm, zploštělé oválné tělo kryto karapaxem (chitin, CaCO3)
- 2 oči, přichycovací háčky (z anten a antenul), ústní bodec a přísavky
- ústní nožky (maxillipedy), 4 páry kráčivých kočetin (pereiopody), ploutvička
- sameček nožkami předává samici sperma, tím oplodní vajíčka
- oplozená vajíčka lepena samičkou na rostliny pod vodou
- volně plovoucí larva se přichytí na hostiteli, nabodne ho a živí se na něm
- živí se epitelem, slizem, tkáňovým mokem
- po 7 stádiích dospívá na kůži ryby (pod skřelemi, ploutvemi)
- do místa bodnutí jsou vypouštěné jedy, které rybu a hlavně její plůdek poškozují
- ryba se snaží zbavit se parazita, otírá se o předměty a vznikají oděrky – vstupní místo infekce - stanoví se nálezem na kůži
- kosmopolitně rozšířený
- u nás kapřivec kapří Argulus japonicus, kapřivec plochý Argulus foliaceus
Myxobolus cerebralis (rybomorka pstruží). Uveďte vývojový cyklus, způsob, jak se ryby nakazí, jak cizopasníky diagnostikujeme - jak se klinicky projevují. Výskyt v České republice.
– 2 vývojové fáze – jiné spory vznikají v DH nitěnkách = aktinospory a jiné v MH rybách = myxospory
- myxospory mohou mít až 7 pólových váčků s pólovými vlákny uvnitř, uzavřené 7 chlopněmi
- aktinospory mají 3 pólové váčky s 3 chlopněmi a pólovými vlákny
- stěny aktinospory vytváří struktury, díky kterým plavou na vodě
- aktinospory volně plavou, když rozeznají hostitele vystřelí ze spory vlákna do kůže ryby
- z chlopní se uvolní sporoplasmová buňka, proniká do sliznic, nepohlavně se množí
- cevní systém je zahlcen parazity, kteří migrují do chrupavky hlavy - v druhově specifických místech vznikají mnohojaderná plazmódia (uvnitř veget. a gener.jádra)
- okolo generativních vznikají generativní buňky, které se dělí, obalují a tím vzniká myxospora
- po smrti ryby (nebo aktivním pohybem) opouští rybu vyhledávají nitěnky
- v nitěnce se z chlopní uvolní sporoplasma, dochází k pohlavnímu množení
- vznikají aktinospory, které odchází trávicí soustavou a nakazí rybu
- stanoví se nálezem spor - seškrab z kostí hlavové dutiny
- napadají hlavovou chrupavku mladých ryb, vznikají záněty, vrtohlavost
- kosmopolitní výskyt (lososovité ryby – pstruh, hlavatka)
- vznikají poruchy pohybu (plavání v kruhu), deformace lebky, páteře, zčernání ocásku (infekce chrupavek páteře)
