Popsat vůli jako dispozici a vůli jako proces:
Vůle jako proces: proces vytváření záměrného úsilí směřujícího k dosažení vědomě vytyčeného cíle, volním procesem rozumíme duševní složku volního jednání
jako dispozice: schopnost řídit vlastní aktivitu podle předem pojatého záměru, schopnost pojmout a uskutečnit své úmysly
vůle by nebyla vůlí bez:
1) záměru – pohyb k vytyčenému cíli
2) vědomí – před námi (pud za námi)
3) já – nějaké ,,já‘‘, které chce
V lidské činnosti rozlišíme 3 úrovně řízení z psychologického hlediska. Pozorovatelný vzorec
činnosti (vnější nebo vnitřní‘) má podobu (úroveň regulace činností):
- vrozenou, předem danou: nepodmíněně reflexní nebo instinktivní činnost;
- osvojenou, předem danou: zvyková, zautomatizovaná činnost, rovina naučených,
zautomatizovaných činností; - volenou, právě vytvářenou: volní, úmyslná, volní úroveň regulace (vědomé já se rozhoduje s ohledem na cíl)
Čím se od sebe liší úrovně řízení (vrozenou, osvojenou, volenou)?
1) STUPNĚM PŘIZPŮSOBIVOSTI právě se naskytujícím podmínkám
2) Subjektivně se liší ÚROVNÍ VĚDOMÍ, které je provází
3) prožívaným vztahem „JÁ“ k jejich původu a průběhu
Jaké jsou odezvy vědomí na různé úrovně činnosti?
—> ZVYKOVÉ chování bývá málo uvědomováno, ačkoli je vnímáme jako své konání, ne vždy však s plnou zodpovědností (omylem jsem vytočil své staré
číslo, občas se mi to stává)
—> VOLNÍ jednání je plně vědomé a vnímané jako přímo působené vlastní volbou cíle a vlastním výkonem činnosti k němu směřující (já chci přijít včas a pospíchám)
- Zatímco první dvě úrovně můžeme vysvětlit pojmy jako vnímání, učení a motivace, k vysvětlení volního chování potřebujeme ještě další pojem, a to VŮLI
Jak lze zkoumat vůli?
- Volní kvalitu duševního života lze zkoumat:
1) v jejích aktuálních, DYNAMICKÝCH PROJEVECH
2) v jejích trvalých, STRUKTURNÍCH VLASTNOSTECH - V obou případech je základní otázkou:
1) průkaz její samostatnosti oproti kvalitám jiným
2) dále pak její úloha v duševním životě
3) výklad její povahy
Co je to volba záměru?
- je výsledkem skladby přítomných MOTIVAČNÍCH a POZNÁVACÍCH vlivů, popř. jejich usměrnění VOLNÍM zásahem
- V mnoha lidských činech přítomna není, poté, co byly započaty, probíhají dále mimovolně
Předpokladem rozhodování je výskyt více možností, vedoucích k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům to může vést ke konfliktu
Co je to konflikt?
- Je jedním z ústředních jevů osobnostní dynamiky
- Je v něm patrna úloha vědomé, jáské a volní integrace i její selhávání
- Konflikt vnější a vnitřní
- VNITŘNÍ KONFLIKT JE DRUHEM FRUSTRACE, protože pokaždé když si volíme, znamená to ztrátu (té druhé možnosti)
Uplatnění vůle v konfliktu, kdy a jak:
- Konflikt je tak závažná činnost, že musí být UVĚDOMĚN (člověk je rád, pokud se orientuje,
má ve věcech pořádek a rozumí jim) - Čím je rozhodnutí závažnější, tím více si ho jsme vědomi
- Když se rozhodujeme a uvědomíme si konflikt motivů, NASTÁVÁ PROSTOR PRO VOLNÍ AKT (zásah
do průběhu rozhodování, který je uzavírá) - Tardy: „Ve volbě se projevuje zpravidla předem daná stupnice hodnot“
- Proces volby má dvě fáze:
1) V prvé převládají objektivní obsahy
2) Ve druhé stav zvýšeného vědomí akce
Vztahy vůle k motivaci, emocím, kognici:
MOTIVACE
▪ motivační napětí, vědomí, cíle > rozvaha o prostředcích, důsledcích – program jednání, rozhodnutí – volní akt
▪ vůle je specificky lidská záležitost
EMOCE
▪ emoce mají na vůli buď + nebo – efekt > jinak mají bližší vztah (a větší vliv na) k motivaci, vůle je spíše rozumová záležitost
KOGNICE
▪ vědomá, uvědomělá, rozumová činnost
Přístupy k samostatnosti vůle:
Názory na samostatnost volní kvality v osobnosti byly a stále jsou rozděleny
1) vitalističtí filozofové a psychologové (např. Schopenhauer, Nietzsche, McDougall) pokládali vůli za základní příčinnou kvalitu života.
2) Jiní mluví o závislosti volní činnosti na působení ostatních osobnostních činitelů (Aristoteles – „vůle je snaha řízená rozumem“)
Rozhodujícím teoretickým dělítkem je vztah vůle a motivace, různá pojetí lze rozčlenit:
1) Vůle jako působení nejsilnějšího motivu
2) Vůle jako výslednice všech působících motivů
3) Vůle jako působení zvláštního motivu vedle ostatních přítomných motivů
4) Vůle jako zvláštní, mimomotivační mechanismus integrace motivů v činnosti
Popsat vůli jako působení nejsilnějšího motivu:
▪ Hobbesovo pojetí
▪ Aby jedinec vůbec mohl něčeho dosáhnout, musí integrovat všechny motivy do toho nejsilnějšího, jediného
▪ Prosazení tohoto nejsilnějšího motivu je silně prožíváno a uvědomováno jako „já chci“
Popsat vůli jako výslednici všech motivů:
▪ Stejné jako skládání sil ve fyzice
▪ Inspirováno Lewinem a Cattelem
▪ Hospodárnost ve fungování osobnosti – maximální uspokojení ne nejsilnějšího, ale všech motivů bohatší výběr cílů
Popsat vůli jako působení zvláštního motivu vedle ostatních přítomných motivů:
- Souvisí s McDougallem vysloveným předpokladem, že vůle souvisí s obrazem sebe sama
- Vůli je možno vyložit jako potřebu souladu a kontinuity v sebepojetí, člověk potřebuje souladný obraz sebe sama, ideálně přívětivý
- Změna rozhodnutí tento obraz narušuje obranou proti tomuto narušení je právě energií vůle
Popsat vůli jako zvláštní, mimo-motivační mechanismus integrace motivů v činnosti:
- Krajní pojetí samostatné vůle
- Svědčí pro ni některé neurofyziologické nálezy a hypotézy možnost zvláštní mozkové struktury, která vůči prosazujícím se motivům plní integrační úlohu a má k tomu zvláštní zdroj nespecifické energie
Vůle jako jednotná vlastnost:
Vůle jako jednotná vlastnost:
- –> obecný volní faktor – W (vytrvalost při uplatňování motivů) – L. Webb – v nepřímém poměru k emocionalitě (asi čím víc emocionální, tím méně vytrvalý při vůli, při uplatňování motivů)
- –> obecná schopnost vynaložení volního úsilí (hovorově síla vůle)
- –> nicméně volní dispozice je zřejmě složitější struktura, nepřevoditelná na jediný rys
Vůle jako soubor vlastností
–> Ludwig Klages – klasifikace volních vlastností
Klagesův systém klasifikace volních vlastností (jenom klasifikace):
Vůle:
aktivní
pasivní
reaktivní
Aktivní vůle podle Klagesovy klasifikace:
▪ iniciativa, ráznost, energie, činorodost, pružnost vůle, rozhodnost
▪ prosazování své vůle
▪ vzrušivá stránka vůle
Pasivní vůle podle Klagesovy klasifikace:
▪ vytrvalost, odolnost, stálost, pevnost, nepovolnost, neovlivnitelnost
▪ koncentrace
▪ sebevláda, uměřenost, sebekázeň – vytrvání ve své vůli
▪ převaha tlumivé stránky
Reaktivní vůle podle Klagesovy klasifikace:
▪ aktivní – útok, aktivní odpor, opozice, prosazování své vůle
▪ pasivní, obrana – svéhlavost, vzdorovitost, tvrdohlavost – reakce na druhé
osoby
▪ reakci na vůli druhého člověka
Uskutečňování volní činnosti
- Realizační fáze nastává, když padne rozhodnutí a boj motivů vyústí v úmysl (Říčan)
- Tato fáze může být klidná a jednoduchá i po těžkém rozhodování jakmile rozhodnutí padne, je pevné a definitivní
- Často je však rozhodnutí pouze povrchním zvládnutím konfliktu mezi motivy, a pak se
uposlechne jen polovičatě a na čas (jako když něco rozkážeme neukázněnému mužstvu) - Pro výsledek volní činnosti je podstatné především spojení dějů rozhodování a uskutečňování
- Pro samostatnost volního chování je důležitá přítomnost dostatečné motivace a neporušených poznávacích a výkonných funkcí
Na čem závisí dynamika vůle?
● Struktura volních kvalit i dynamika vůle závisí na vrozených předpokladech, ale i na životních zkušenostech jedince
● Úsilí se objevuje už u nemluvňat
Činitelé, na nichž závisí úspěšná volní integrace činnosti:
1) Sebedůvěra
2) Základní pochody vůle: ▪ Zájem ▪ Snaha ▪ Rozhodnutí ▪ Aktivace
3) Další pochody důležité pro uplatnění vůle:
▪ Koordinace
▪ Soustředění
▪ Kontrola jednání
4) Činitelé podporující rozvoj vůle:
▪ Cvik
▪ Zhospodárnění
▪ Úspěch
