obecka

Question 1

PRO MENTÁLNÍ PLOCHU PLATÍ, ŽE

Answer 1

MENTÁLNÍ PLOCHA = MÍSTO, KDE SI PROMÍTÁME PŘEDSTAVY
JE PROSTOROVĚ OMEZENÁ (NELZE VIDĚT VŠE NAJEDNOU)
ZACHOVÁVÁ PROPORCE (BLÍZKOST A VZDÁLENOST)
MÁ OMEZENOU ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST
EXPERIMENT SE SLONEM - VZDÁLENOST V BODU PŘESAHU JE LINEÁRNĚ ÚMĚRNÁ SKUTEČNÉ VELIKOSTI OBJEKTU

Question 2

SHEPARD, METZLER

Answer 2

MENTÁLNÍ ROTACE
LIDEM BYLY PREZENTOVÁNY 2D A 3D OBJEKTY
ZJIŠTĚNÍ - REAKČNÍ ČAS JE LINEÁRNĚ UMĚRNÝ ÚHLU POOTOČENÍ KTERÝ JE POTŘEBA K TOMU ABY OBJEKTY BYLY TOTOŽNÉ

Question 3

ROZDÍLY A PODOBNOSTI VJEMU A PŘEDSTAVY

Answer 3

ROZDÍLY: VJEM MÁ URČITÉ ZNAKY, JE RELATIVNĚ ÚPLNÝ X PŘEDSTAVA MÁ NEURČITÉ ZNAKY, JE NEÚPLNÁ
VJEM JE STÁLÝ, PŘEDSTAVA JE NESTÁLÁ, MIZÍ
VJEM JE ŽIVÝ, ČERSTVÝ - U PŘEDSTAVY ČERSTVOST JEN PŘÍLEŽITOSTNĚ, ČASTÉ JSOU ČERNOBÍLÉ PŘEDSTAVY
PODOBNOST: OBA VYUŽÍVAJÍ SMYSLOVÉ MODALITY
OBA ZÁLEŽÍ NA SENZORICKÉ ZKUŠENOSTI A NEJSOU PŘESNÝMI KOPIEMI REALITY
OBA ZACHYCUJÍ OBJEKT V KONKRÉTNÍ PODOBĚ, NE ABSTRAKTNÍ POJEM

Question 3

KOGNITIVNÍ MAPY

Answer 3

MENTÁLNÍ REPREZENTACE PROSTŘEDÍ, KTERÉ SI VYTVÁŘÍME NA ZÁKLADĚ OPAKOVANÉHO KONTAKTU S OKOLNÍM SVĚTEM
SKLÁDÁ SE Z MEZNÍKŮ (LANDMARKS), TRASAMI MEZI MEZNÍKY A VZDÁLENOSTÍ MEZI MEZNÍKY

Question 4

ASOCIAČNÍ ZÁKONY

Answer 4

PŘEDSTAVY SE NEOBJEVUJÍ IZOLOVANĚ, ALE VE SPOJITOSTECH (NAPŘ. LÉTO - SLUNCE - DOVOLENÁ)
TYTO SPOJISTOSTI JSOU ASOCIACE, MOHOU BÝT PRIMÁRNÍ (POPSAL ARISTOTELES, EBBINGHAUS, FROBES) - JE TO DOTYK V ČASE A PROSTORU, PODOBNOST, KONTRAST
SEKUNDÁRNÍ - POSAL HUME: NOVOST, ČASTOST, ŽIVOST
ASOCIAČNÍ ZÁKONY SE SICE UVÁDĚJÍ V KONTEXTU PŘEDSTAV, ALE SOUVISÍ SE VŠEMI FORMAMI MENTÁLNÍHO OBSAHU

Question 5

KOSSLYNŮV KOMPUTAČNÍ MODEL

Answer 5

PŘEDSTAVA NEVZNIKÁ NAJEDNOU, ALE POSTUPNĚ POMOCÍ MENTÁLNÍCH OPERACÍ, PODOBNĚ JAKO KDYŽ POČÍTAČ PROMÍTÁ OBRAZ NA PLOCHU, MOZEK MÁ K DISPOZICI
MENTÁLNÍ PLOCHU
ULOŽENÉ NÁZORNÉ PŘEDSTAVY KACHEN
ULOŽENÉ ABSTRAKTNÍ ZNALOSTI O KACHNÁCH
1- PŘÍKAZ PŘEDSTAVA - MOZEK ZJISTÍ, JESTLI VŮBEC VÍ CO TO KACHNA JE
2 - PŘÍKAZ ZOBRAZ - ZPBRAZÍ SE ZÁKLADNÍ KOSTRA KACHNY
3- PŘÍKAZ NAJDI A PŘIPOJ - POSTUPNĚ PŘIPOJUJE DETAILY JAKO ZOBÁK, PEŘÍ, VŽDY MUSÍ PŘESNĚ VĚDĚT KAM JE UMÍSTIT

Question 6

TEORIE FUNKČNÍ EKVIVALENCE

Answer 6

ŘÍKÁ, ŽE VJEMY A PŘEDSTAVY SICE NEJSOU TO SAMÉ ALE V MOZKU FUNGUJÍ VELMI PODOBNÝM ZPŮSOBEM, KDYŽ SI NĚCO PŘEDSTAVUJEME, NÁŠ MOZEK AKTIVUJE PODOBNÉ PROCESY A OBLASTI, JAKO BYCHOM SE NA NĚCO SKUTEČNĚ DÍVALI

Question 7

BINOKULÁRNÍ RIVALITA

Answer 7

ZA NORMÁLNÍCH OKOLNOSTÍ VIDÍME KAŽDÝM OKEM PODOBNÝ OBRAZ, NÁŠ MOZEK TO SPOJÍ DOHROMADY
BINOKULÁRNÍ RIVALITA JE STAV, KDY JSOU KAŽDÉMU OKU PROMÍTNUTY DVA RŮZNÉ PODNĚTY (OBA MUSÍ BÝT DOSTATEČNĚ ZAJÍMAVÉ A ODLIŠNÉ)
MOZEK TO NEDOKÁŽE SPOJIT, TAK MEZI NIMI ZAČNE STŘÍDAT

Question 8

PRIMING EFEKT

Answer 8

FUNGUJE NA PRINCIPU, ŽE PŘEDCHOZÍ PODNĚT OVLIVNÍ ZPRACOVÁNÍ NÁSLEDUJÍCÍHO PODNĚTU
NAPŘ. KDYŽ NÁM NĚKDO NA CHVÍLI PROMÍTNE OBRÁZEK DOKTORA (I NA TAKOVOU CHVÍLI ŽE SI TO NEUVĚDOMÍME), MOZEK AUTOMATICKY PŘEDAKTIVUJE VŠE, CO SE DOKTRA TÝKÁ
KDYŽ MÁME V NÁSLEDUJÍCÍM ÚKOLU NAPŘ. URČIT ZDA SHLUK PÍSMEN SESTRA JE SKUTEČNÉ SLOVO, PODAŘÍ SE NÁM TO MNOHEM RYCHLEJI
NEJLÉPE FUNGUJE, KDYŽ PREZENTOVANÝ PODNĚT A NÁSLEDNÝ ÚKOL JSOU VE STEJNÉ SMYSLOVÉ MODALITĚ

Question 9

VLIV PRIMINGU NA BINOKULÁRNÍ RIVALITU

Answer 9

POUZE SLABÉ PODNĚTY DOKÁŽOU MOZEK PŘEDNASTAVIT TAK, ABY SI V BINOKULÁRNÍ RIVALITĚ VYBRAL JEDEN Z OBRAZŮ
KDYŽ PROBANDŮM BYLY PREZENTOVÁNA NAPŘ. SYTĚ ZELENÁ - NEMĚLO TO NA RIVALITU VLIV
POKUD JIM VŠAK BYL ZOBRAZEN PODNĚT SLABÉ, VYBLEDLÉ ZELENÉ - V BINOKULÁRNÍ RIVALITĚ ZELENÁ VYHRÁLA
ZÁROVEŇ ZJIŠTĚNÍ, ŽE PŘEDSTAVA ZAFUNGOVALA STEJNĚ JAKO SLABÝ PODNĚT
JE TO DŮLEŽITÉ, PROTOŽE TO UKAZUJE, ŽE MOZEK ZPRACOVÁVÁ PŘEDSTAVY STEJNĚ JAKO SLABÉ VJEMY

Question 10

NEUROLOGIE KORTEXU

Answer 10

KORTEX (ŠEDÁ KŮRA MOZKOVÁ) JE ZODPOVĚDNÁ ZA NEJVYŠŠÍ FUNKCE JAKO MYŠLENÍ, PAMĚŤ, VĚDOMÉ VNÍMÁNÍ
JE ROZDĚLENA DO LALOKŮ
PARIETÁLNÍ - DOTEK, ORIENTACE V PROSTORU
FRONTÁLNÍ - ROZHODOVÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ
TEMPORÁLNÍ - SLUCH, ROZPOZNÁVÁNÍ TVÁŘÍ
OKCIPITÁLNÍ - ZRAK

Question 11

JAK PŘIJÍMÁME INFORMACE ZRAKEM

Answer 11

VŠE CO VIDÍME PUTUJE DO PRIMÁRNÍ ZRAKOVÉ KŮRY DO OKCIPITÁLNÍHO LALOKU, KDE PROBÍHÁ NIŽŠÍ ZPRACOVÁNÍ (RYSY, HRANY)
KDYŽ OPUSTÍ ZK, VYDÁVÁ SE DVĚMA SMĚRY:
DORZÁLNÍ SYSTÉM - DRÁHA KDE? JE ZODPOVĚDNÁ ZA PROSTOROVÉ VZTAHY, LOKALIZACI
VENTRÁLNÍ SYSTÉM - DRÁHA CO? JE ZODPOVĚDNÁ ZA ROZPOZNÁVÁNÍ, KATEGORIZACI, JE FYLOGENETICKY MLADŠÍ A 2.5X VĚTŠÍ NEŽ DORZÁLNÍ DRÁHA, PROTO SE PŘEDPOKLÁDÁ ŽE JE PRO ČLOVĚKA EVOLUČNĚ VELMI DŮLEŽITÁ

Question 12

NEUROLOGICKÁ TEORIE ZRAKOVÉ PŘEDSTAVIVOSTI

Answer 12

HYPOTÉZA, ŽE NA PŘEDSTAVIVOSTI SE PODÍLÍ PRIMÁRNÍ ZROKOVÁ KŮRA, DORZÁLNÍ SYSTÉM S PARIETÁLNÍM LALOKEM A VENTRÁLNÍ SYSTÉM S TEMPORÁLNÍM LALOKEM BYLA POTVRZENA, PROTO VZNIKLA NEUROLOGICKÁ TEORIE ZRAKOVÉ PŘEDSTAVIVOSTI, KTERÁ POTVRZUJE NEJEN FUNKČNÍ, ALE I ANATOMICKOU EKVIVALENCI

Question 13

NOVĚJŠÍ VÝZKUMY PŘEDSTVIVOSTI

Answer 13

ZPOCHYBNĚNÍ OBLASTI V1
SLEPÍ PACIENTI, KTEŘÍ MAJÍ POŠKOZENOU V1 SI STÁLE DOKÁŽOU NĚCO PŘEDSTAVOVAT - TAKŽE SE NEPOTVRDILA NUTNOST ÚČASTI V1 PŘI PŘEDSTAVIVOSTI, COŽ ZPOCHYBŇUJE NEUROLOGICKOU TEORII ZRAKOVÉHO VNÍMÁNÍ, TAKŽE ANATOMICKOU I FUFNKČNÍ EKVIVALENCI

Question 14

4 KROKY PAMĚTI

Answer 14

VŠTÍPENÍ (KÓDOVÁNÍ)
ULOŽENÍ
UCHOVÁNÍ (RETENCE) - INFO V PAMĚTI ZŮSTÁVÁ
VYBAVENÍ
KDYŽ SE NĚJAKÝ PROCES NEPOVEDE - ZAPOMÍNÁNÍ

Question 15

MULTI STORE MODEL PAMĚTI

Answer 15

ATKINSON, SHRIFFIN
PAMĚŤ MÁ 3 ODDĚLENÉ SKLADY, KTERÉ SE LIŠÍ RETENCÍ, KAPACITOU I FUNKCÍ
SENZORICKÉ SKLADY - PRO SYROVÁ DATA ZE SMYSLŮ, VELKÁ KAPACITA ALE KRÁTKÁ RETENCE, KAŽDÁ SMYSLOVÁ MODALITA MÁ JEDEN SKLAD, ECHOICKÁ A IKONICKÁ PAMĚŤ
KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ - PRO DOČASNÉ UCHOVÁNÍ INFORMACÍ, RETENCE V RÁMCI DESÍTEK SEKUND, INFORMACE SHLUKUJEME DO CHUNKS = SMYSLUPLNÉ CELKY DO KTERÝCH SHLUKUJEME INFORMACE
MILLER - KAPACITA KDP JE 7+-2 CHUNKS
ŠACHOVÍ HRÁČÍ
PRIMÁRNÍ X SEKUNDÁRNÍ PAMĚŤ
EFEKT NOVOSTI

Question 16

BADDELEY, HITCH

Answer 16

PRACOVNÍ PAMĚŤ, ALTERNATIVA KDP, NENÍ TO JEN SKLAD ALE AKTIVNÍ PRACOVNÍ SYSTÉM
CENTRÁLNÍ VYKONAVATEL, FONOLOGICKÝ OKRUH, VIZUÁLNĚ PROSTOROVÝ NÁČRTNÍK
KAŽDÁ SLOŽKA PRACOVNÍ PAMĚTI JE RELATIVNĚ NEZÁVISLÁ - TAKŽE DVA ÚKOLY VYUŽÍVAJÍCÍ STEJNOU POLOŽKU NÁM JDOU, ALE S RŮZNÝMA TO MOC NEJDE

Question 17

CENTRÁLNÍ VYKONAVATEL

Answer 17

NEROZDĚLUJE INFORMACE, ALE URČUJE ČEMU BUDEME VĚNOVAT POZORNOST, AKTIVUJE DLOUHODOBOU PAMĚŤ, JE KLÍČOVÝ PŘI DVOJÍCH ÚLOHÁCH (KDYŽ ŘÍDÍME V HUSTÉM PROVOZU A NĚKDO NA NÁS MLUVÍ, CENTRÁLNÍ VYKONAVATEL UTLUMÍ HOVOR)

Question 18

VIZUÁLNĚ PROSTOROVÝ NÁČRTNÍK

Answer 18

POMÁHÁ K DOČASNÉMU UCHOVÁNÍ VIZUÁLNÍCH A PROSTOROVÝCH INFORMACÍ A MŮŽEME DÍKY NĚMU S NIMI MANIPULOVAT
2 SUBSYSTÉMY:
VIZUÁLNÍ - PRO TVAR A BARVU
PROSTOROVÝ - PRO POLOHU A POHYB
VYUŽÍVÁME HO NAPŘ. PŘI PARKOVÁNÍ, PŘI PLÁNOVÁNÍ BYTU…

Question 18

FONOLOGICKÝ OKRUH

Answer 18

FUNGUJE JAKO VNITŘNÍ UCHO, VNITŘNÍ HLAS, JE ZODPOVĚDNÝ ZA ZPRACOVÁVÁNÍ SLOV, ŘEČI, POŘADÍ SLOV
ZVYŠUJE KAPACITU PAMĚTI - POMÁHÁ SLOVO UDRŽET NAŽIVU TÍM, ŽE SI TO OPAKUJEME
POMÁHÁ PŘIČTENÍ - PŘEKLÁDÁ PSANÝ TEXT DO ZVUKOVÉ FORMY
JE NUTNÝ PŘI UČENÍ JAZYKŮ

Question 19

EFEKT SLOVNÍ DÉLKY

Answer 19

PAMĚŤ PRO SLOVA NENÍ OMEZENA JEJICH POČTEM, ALE ČASEM, ZAPAMATUJEME SI ZHRUBA TOLIK SLOV, KOLIK JSME SCHOPNI VYSLOVIT ZA 2 SEKUNDY - LÉPE SI TEDY PAMATUJEME SEZNAMY KRÁTKÝCH SLOV NEŽ DLOUHÝCH, IKDYŽ JE JICH V SEZNAMU STEJNÝ POČET

Question 20

ARTIKULAČNÍ SUPRESE

Answer 20

MŮŽEME VYŘADIT FONOLOGICKÝ OKRUH Z PROVOZU TÍM, ŽE NAPŘ. SI OPAKUJEME SEZNAM NĚJAKÝCH SLOV NAHLAS KDYŽ SI MÁME V HLAVĚ OPAKOVAT JINÝ

Question 21

STROOPŮV EFEKT

Answer 21

KDYŽ MÁME POJMENOVAT JAKOU BARVOU JE NAPSÁNO SLOVO MODRÁ (NAPŘ. ČERVENOU)
DOCHÁZÍ K AUTOMATICKÉMU ČTENÍ - VZNIKÁ KOGNITIVNÍ INTERFERENCE A REAKČNÍ ČAS SE PRODLUŽUJE

Question 22

CRAIK, LOCKHART

Answer 22

TEORIE ÚROVNÍ ZPRACOVÁNÍ
NEJDE O TO KOLIKRÁT SE UČÍME, ALE DO JAKÉ HLOUBKY INFORMACE ZPRACOVÁVÁME
MĚLKÉ ZPRACOVÁNÍ - MECHANICKÉ OPAKOVÁNÍ, ZPRACOVÁLNÍ DLE FYZICKÝCH VLASTNOSTÍ, VZHLEDU, ZVUKU - VEDE KE SLABÉMU ULOŽENÍ
HLUBOKÉ ZPRACOVÁNÍ - SOUVISLOSTI, PŘÍKLADY, ELABORATIVNÍ OPAKOVÁNÍ (AŽ DVAKRÁT VĚTŠÍ VÝBAVNOST)

Question 23

DISTINKTIVITA PAMĚTI

Answer 23

VÝJIMEČNÉ, ODLIŠNÉ INFORMACE SE PAMATUJÍ LÉPE

Question 24

TEORIE VHODNÉHO TRANSFERU

Answer 24

NEEXISTUJE VŽDY NEJLEPŠÍ ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ K ZAPAMATOVÁNÍ, ALE NEJLEPŠÍ JE, KDYŽ SE UČÍME STEJNÝM ZPŮSOBEM, JAKÝM BUDE PROBÍHAT ZKOUŠKA NA ÚSTNÍ ZKOUŠKU - BUDU SE UČIT TAK, JAKO BYCH NĚKOMU TÉMA ÚSTNĚ VYSVĚTLVOALA

Question 25

EBBINGHAUS

Answer 25

KŘIVKA ZAPOMÍNÁNÍ - NEJVÍCE ZAPOMÍNÁME BEZPROSTŘEDNĚ PO UČENÍ, PAK SE ZAPOMÍNÁNÍ ZPOMALUJE, TAKŽE KŘIVKA JE PŘIBLIŽNĚ LOGARITMICKÁ POUŽIL METODU ÚSPOR - ROZDÍL V TOM KOLIK ČASU POTŘEBUJEME KDYŽ SE NĚCO UČÍME POPRVÉ A PO NĚKOLIKÁTÉ

Question 26

TEORIE ZAPOMÍNÁNÍ

Answer 26

TEORIE ROZPADU PAMĚŤOVÝCH STOP - DNES MÁLO UZNÁVANÁ TEORIE VYTĚSNĚNÍ - SOUVISÍ S PSYCHOANALÝZOU A MOTIVOVANÝM ZAPOMÍNÁNÍM, DNES SPÍŠ OKRAJOVĚ TEORIE INTERFERENCE - VZPOMÍNKY SE NAVZÁJEM PŘEKRÝVAJÍ, MŮŽE BÝT REKTROAKTIVNÍ (NOVÉ BRÁNÍ STARÉMU) PROAKTIVNÍ (STARÉ BRÁNÍ NOVÉMU)

Question 27

ROZDÍL REKOGNICE A VYBAVENÍ

Answer 27

REKOGNICE - SCHOPNOST VZPOMENOUT SI NA INFORMACI, KTEROU VIDÍME PŘÍMO PŘED SEBOU JAKO NA NĚCO, CO UŽ JSME VIDĚLI VYBAVENÍ - SCHOPNOST VYTÁHNOUT INFORMACI Z PAMĚTI Z ČISTÉHO VZDUCHU

Question 28

EXPLICITNÍ PAMĚŤ

Answer 28

FYLOGENETICKY MALDŠÍ LIMBICKÝ SYSTÉM, DIENCEFALON, NEOKORTEX VĚDOMĚ UKLÁDÁ INFORMACE, VYBAVUJE JE NA POŽÁDÁNÍ JE TO ZDROJ OSOBNÍ BIOGRAFIE DĚLÍ SE NA EPIZODICKOU (PAMĚŤ PRO UDÁLOSTI CO SE STALY MNĚ, PREFRONTÁLNÍ KORTEX) A SÉMANTICKOU (FAKTA O SVĚTĚ, VZTAHY MEZI POJMY, POROZUMĚNÍ SLOVŮM)

Question 29

IMPLICITNÍ PAMĚŤ

Answer 29

PRO NÁVYKY A DOCEDNOSTI ¨JE TO PAMĚŤ BEZ VĚDOMÉHO PŘÍSTUPU ŘÍDÍ VÝKON AUTOMATICKY VYUŽÍVÁ STARŠÍ MOZKOVÉ STRUKTURY

Question 30

SOURCE AMNESIA

Answer 30

UČÍME SE NĚCO - PAMATUJEME SI INFORMACI A KONTEXT, PO ČASE KONTEXT MIZÍ ALE INFORMACE ZŮSTÁVÁ - VÍME NĚCO, ALE NEVÍME ODKUD

Question 31

KAŽDODENNÍ PAMĚŤ

Answer 31

je to paměť tak jak jí používáme v každodenním životě, ne v umělých experimentech neřeší kolik si zapamatujeme, ale spíš jak to využiju, jaký význam to má pro mě kritizuje umělé experimenty, požadavek na ekologickou validitu

Question 32

KONSTRUKTIVNÍ POVAHA PAMĚTI

Answer 32

PAMĚŤ V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ NEFUNGUJE JAKO VIDEOZÁZNAM, ALE JAKO REKONSTRUKCE, POKAŽDÉ KDYŽ SI NĚCO VYBAVUJEME, MOZEK VZPOMÍNKU ZNOVA SKLÁDÁ A MŮŽE NĚCO POZMĚNIT

Question 33

METAFORA SKLAD VS KORESPONDENCE

Answer 33

TRADIČNÍ POHLED NA PAMĚŤ JAKO NA KRABICI, DO KTERÉ VŠE UKLÁDÁME A PAK SI TO VYBAVUJEME NOVĚJŠÍ POHLED - PAMĚŤ JAKO KORESPONDENCE, KTERÁ MÁ ODPOVÍDAT REALITĚ, NEŘEŠÍ SE TOLIK KAPACITA, ALE SPÍŠ TO JAK MOC TO CO SI PAMATUJEME ODPOVÍDÁ REALITĚ

Question 34

VERBAL OVERSHADOWING

Answer 34

EFEKT SLOVNÍHO ZASTÍNĚNÍ KDYŽ ČLOVĚK ÚSTNĚ POPISUJE OBLIČEJ PACHATELE, ČASTO SI PAK HŮŘE SAMOTNÝ OBLIČEJ PAMATUJE

Question 35

UČENÍ

Answer 35

PROCES, PŘI KTERÉM DOCHÁZÍ K RELATIVNĚ TRVALÝM ZMĚNÁM V NAŠEM CHOVÁNÍ A PROŽÍVÁNÍ, TYTO ZMĚNY NEJSOU NÁHODNÉ, ALE DANÉ NAŠÍ ZKUŠENOSTÍ ZAČÍNÁ JIŽ VELMI BRZY - V PRENATÁLNÍM OBDOBÍ SI DÍTĚ PAMATUJE HLAS MATKY, REAGUJE NA PROSTŘEDÍ ZAHRNUJE SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI, SOCIÁLNÍ UČENÍ NOVOROZENCI OTÁČÍ HLAVIČKOU ZA PODNĚTEM CO JE ZAUJME, VZNIKÁ DLOUODOBÁ PROCEDURÁLNÍ PAMĚŤ

Question 36

MYELINIZACE

Answer 36

PROCES KDY SE NERVOVÁ VLÁKNA OBALUJÍ MYELINOVOU POCHVOU - TUKOVOU VRSTVOU, DÍKY TOMU SE IMPULZY MEZI NEURONY POHYBUJÍ RYCHLEJI A EFEKTIVNĚJI

Question 36

SENZITIVNÍ OBDOBÍ

Answer 36

OBDOBÍ VE VÝVOJI KDY JE MOZEK NASTAVENNA UČENÍ NĚKTERÝCH SCHOPNOSTÍ (NAPŘ. VIDĚNÍ, SLYŠENÍ), POKUD SE PROMEŠKÁ, MOZEK UŽ SE S TĚMITO VJEMY NEMUSÍ NAUČIT PRACOVAT ČLOVĚK SE RODÍ MÉNĚ VYVINUTÝ NEŽ JINÍ ŽIVOČICHOVÉ, COŽ NÁM DÁVÁ PROSTOR PRO UČENÍ

Question 37

HABITUACE

Answer 37

JE TO OSLABENÍ REAKCE NA PODNĚT POKUD PRO NÁS NENÍ NEBEZPEČNÝ ANI PŘÍNOSNÝ, MOZEK NA NĚJ PŘESTANE REAGOVAT

Question 38

SENZITIZACE

Answer 38

POKUD PO SLABÉM PODNĚTU NÁSLEDUJE NĚCO OHROŽUJÍCÍHO, BOLESTIVÉHO, RAGUJEME NA NĚJ MNOHEM SILNĚJI, JE TO ZÁKLAD PRO KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ

Question 39

THORNDIKE

Answer 39

UČÍME SE NA ZÁKLADĚ POKUSU A OMYLU INSTRUMENTÁLNÍ PODMIŇOVÁNÍ ZAVÍRAL KOČKY DO PROBLÉMOVÝCH KLECÍ, KDE SE PŮVODNĚ NÁHODNĚ POHYBOVALY, PAK STISKLY PÁČKU A DOSTALY JÍDLO - POSÍLENÍ

Question 40

ZÁKON ÚČINKU

Answer 40

POKUD CHOVÁNÍ VEDE K USPOKOJENÍ, SPOJENÍ SE POSILUJE, POKUD VEDE K NEPŘÍJEMNOSTEM, SPOJENÍSE ZESLABUJE

Question 41

ZÁKON CVIKU

Answer 41

ČÍM ČASTĚJI SE SPOJENÍ (PODNĚT REAKCE) OPAKUJE, TÍM JE SILNĚJŠÍ

Question 42

MECHANISMY UČENÍ

Answer 42

POZITIVNÍ ZPEVNĚNÍ - ODMĚNA NEGATIVNÍ ZPEVNĚNÍ - ÚLEVA POZITIVNÍ TREST = DÁM TI NĚCO ZLÉHO NEGATIVNÍ TREST = SEBERU TI NĚCO DOBRÉHO

Question 43

SKINNER

Answer 43

OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ OPERANTA JE JAKÝKOLIV SPONTÁNNÍ PROJEV CHOVÁNÍ, KTERÝ SE DÍKY ODMĚNĚ MŮŽE STÁT NAUČENÝM ZVYKEM

Question 44

ROZVRHY POSÍLENÍ (KDY DÁVAT ODMĚNU?)

Answer 44

KONTINUÁLNÍ - ODMĚNA PO KAŽDÉM SPRÁVNÉM CHOVÁNÍ, RYCHLÉ UČENÍ, ALE EXTRÉMNĚ RYCHLÉ VYHASÍNÁNÍ ČASTEČNÉ - ODMĚNA PŘIJDE JEN NĚKDY, POMĚROVĚ ČI INTERVALOVĚ PROMĚNLIVĚ - ODMĚNA NĚKDY PŘIJDE, JINDY NE, JE TO EXTRÉMNĚ NÁVYKOVÉ

Question 45

EFEKT ČÁSTEČNÉHO POSÍLENÍ

Answer 45

POKUD JSME ODMĚŇOVÁNI JEN OBČAS, NAUČÍME SE CHOVÁNÍ, KTERÉ JE TÉMĚŘ NEMOŽNÉ SE NENAUČIT - ZÁVISLOSTI NA AUTOMATECH

Question 46

AMBIVALENTNÍ ZPEVŇOVÁNÍ

Answer 46

TOTÉŽ CHOVÁNÍ JE SPOJENO S ODMĚNOU I TRESTEM, VÝSLEDEK JE, ŽE CHOVÁNÍ JE NEJISTÉ, EMOČNĚ ZATÍŽENÉ

Question 47

OMEZENÍ BEHAVIORISMU

Answer 47

ZÁKONY NEJSOU UNIVERZÁLNĚ APLIKOVATELNÉ, TO CO PALTÍ NA ZVÍŘATA NEMUSÍ PLATIT NA LIDI, IGNORUJÍ SE EMOCE PŘI ODEBRÁNÍ ODMĚNY CHVOVÁNÍ NEJPRVE ZESÍLÍ, NEŽ VYHASNE - TO BEHAVIORISMUS NEDOKÁZAL VYSVĚTLIT ORGANISMY JSOU NASTAVENÉ TAK, ŽE NĚKTERÉ PODNĚTY LZE SPOJIT JEDNODUŠE, NĚKTERÉ HŮŘ - NELZE VŠE SPOJOVAT LIBOVOLNĚ

Question 48

TOLMAN

Answer 48

KOGNITIVNÍ MAPY EXPERIMENT S KRYSAMI V LABYRINTU - NEUČÍ SE JEN PODLE MODELU S-R, ALE VYTVÁŘÍ SI VLASTNÍ MENTÁLNÍ REPREZENTACI PROSTŘEDÍ ROZLIŠIL FYZICKÝ POKUS OMYL A MENTÁLNÍ POKUS OMYL

Question 49

VHLED

Answer 49

KOHLER - UČENÍ U ŠIMPANZŮ ŘEŠENÍ PROBLÉMU VZNIKÁ NÁHLE, BEZ POSTUPNÉHO ZPEVŇOVÁNÍ AHA EFEKT - NÁHLÉ POCHOPENÍ STRUKTURY PROBLÉMU DOSTUPNOST ŘEŠENÍ - LZE JEJ ZNOVU POUŽÍT TRANSFER ŘEŠENÍ - PŘENESENÍ PODOBNÉHO ŘEŠENÍ DO JINÉ SITUACE

Question 50

VLIV PREKONCEPTŮ

Answer 50

PREKONCEPT JE PŘEDBĚŽNÉ, ZJEDNODUŠENÉ CHÁPÁNÍ JEVU (NAPŘ. STEREOTYP) UČENÍ JE EFEKTIVNĚJŠÍ A RYCHLEJŠÍ, POKUD NOVÉ ASOCIACE ODPOVÍDAJÍ EXISTUJÍCÍM PREKONCEPTŮM

Question 51

IMPLICITNÍ ASOCIAČNÍ TEST

Answer 51

MĚŘÍ AUTOMATICKÉ A ČASTO NEVĚDOMÉ ASOCIACE ČLOVĚK MUSÍ ŘADIT OBRÁZKY DO KATEGORIÍ, ČÍM RYCHLEJI TO DOKÁŽE, TÍM SILNĚJŠÍ JE ASOCIACE

Question 52

OBSERVAČNÍ UČENÍ

Answer 52

UČENÍ PROBÍHÁ POZOROVÁNÍM A NÁSLEDNÝM NAPODOBOVÁNÍM, NENÍ POTŘEBA ZPEVNĚNÍ BANDURA, ANDERSON, BUSHMAN

Question 53

VYGOTSKIJ

Answer 53

SOCIÁLNÍ UČENÍ KULTURNĚ HISTORICKÝ KOGNITIVISMUS VZTAH ČLOVĚKA KE SVĚTU JE ZPROSTŘEDKOVANÝ NÁSTROJI (PSANÍ, TECHNOLOGIE) A ZNAKY (SYMBOLY, ŘEČ) TYTO PROSTŘEDKY JSOU DANÉ KULTURNĚ, PŘEDÁVAJÍ SE SOCIALIZACÍ UČENÍ JE OSVOJOVÁNÍ NÁSTROJŮ V INTERAKCI S DRUHÝMI ZNN = ROZDÍL MEZI TÍM, CO JEDINEC ZVLÁDNE SÁM A TÍM CO BY MOHL ZVLÁDNOUT S POMOCÍ DRUHÉHO (DOSPĚLÉHO), JE TO ZÁKLAD PRO DYNAMICKOU DIAGNOSTIKU, EFEKTIVNÍ VÝUKU

Question 54

ABSOLUTNÍ POČITKOVÝ PRÁH

Answer 54

MINIMÁLNÍ INTENZITA PODNĚTU, KTERÁ VYVOLÁVÁ REAKCI ASPOŇ V 50% PŘÍPADŮ

Question 54

ČITÍ A VNÍMÁNÍ - ROZDÍLY A PODOBNOSTI

Answer 54

ČITÍ JE PROCES SYROVÉHO ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z OKOLÍ SKRZ SMYSLOVÉ MODALITY, VNÍMÁNÍ JE KONKRÉTNÍ ORGANIZACE A INTERPRETACE POČITKŮ PODOBNOSTI: OBA TO JSOU KOGNITIVNÍ PROCESY, KTERÉ MAJÍ ZA CÍL ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, OBA ZAPOJUJÍ NERVOVOU SOUSTAVU, JSOU SUBJEKTIVNÍ, JSOU SOUČÁSTNÍ JEDNOHO PROCESU - ČITÍ PŘECHÁZÍ DO VNÍMÁNÍ, JSOU ZÁVISLÉ NA PODNĚTU

Question 55

RELATIVNÍ POČITKOVÝ PRÁH

Answer 55

NEJMENŠÍ ROZDÍL V INTENZITĚ DVOU PODNĚTŮ, KTERÝ JE ZAZNAMENÁN ASPOŇ V 50% PŘÍPADŮ

Question 56

BOTTOM UP PROCESY

Answer 56

JDOU OD PODNĚTU KE ZPRACOVÁNÍ - NAPŘ. VIDÍM SVĚTLO, BARVY, TVAR, ROZPOZNÁM OBJEKT

Question 57

TOP DOWN PROCESY

Answer 57

PROCESY ŘÍZENÉ OČEKÁVÁNÍM A ZKUŠENOSTÍ (NAPŘ. ROZPOZNÁM SLOVO V ROZMAZANÉM TEXTU)

Question 58

AMODÁLNÍ PROCESY

Answer 58

KOGNITIVNÍ MECHANISMY, KTERÉ ZPRACOVÁVAJÍ INFORMACE BEZ OHLEDU NA TO, Z JAKÉ SMYSLOVÉ MODALITY POCHÁZÍ (NAPŘ. TVAR POZNÁM ZRAKEM I HMATEM)

Question 59

WEBERŮV ZÁKON

Answer 59

ČÍM VYŠŠÍ JE INTENZITA PŮVODNÍHO PODNĚTU, TÍM VĚTŠÍ PŘÍRŮSTEK JE POTŘEBA ABY BYL ZAZNAMENÁN ROZDÍL MEZI DVĚMA PODNĚTY deltaI/I = k

Question 60

WEBER FECHNERŮV ZÁKON

Answer 60

ABY POČITEK ROSTL ROVNOMĚRNĚ, MUSÍ INTENZITA PODNĚTU RŮST ČÍM DÁL VÍC VNÍMÁNÍ NEROSTE LINEÁRNĚ, ALE LOGARITMICKY Ipočitek = c . log Ipodnětu

Question 61

STEVENSŮV ZÁKON

Answer 61

VZTAH MEZI FYZIKÁLNÍ SÍLOU PODNĚTU A TÍM, JAK HO VNÍMÁME NENÍ VŽDY STEJNÝ, ALE JE DÁN TÍM, JAKOU SMYSLOVOU MODALITU POŽÍVÁME VNÍMÁNÍ NENÍ DÁNO LOGARITMICKY, ALE MOCNINOU

Question 62

ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ (TYČINKY, ČÍPKY)

Answer 62

TYČINKY - 125 MIL. PRO ČERNOBÍLÉ VIDĚNÍ, UMOŽŇUJÍ VIDĚNÍ ZA ŠERA ČÍPKY - 7 MIL. PRO BAREVNÉ VIDĚNÍ SLEPÁ SKVRNA - OBLAST KDE Z OKA VYSTUPUJE ZRAKOVÝ NERV, NEJSOU TAM ŽÁDNÉ TYČINKY ANI ČÍPKY, TAKŽE NIC NEVIDÍME, ALE NÁŠ MOZEK SI TO DOPLŇUJE

Question 63

YOUNG HELMHOLTZOVA TEORIE

Answer 63

MÁME 3 TYPY ČÍPKŮ S - PRO KRÁTKÉ VLNY, MODROU BARVU M - PRO STŘEDNÍ VLNY, ZELENOU BARVU L - PRO DLOUHÉ VLNY - ČERVENOU BARVU KOMBINACÍ TĚCHTO BAREV VZNIKAJÍ VŠECHNY OSTATNÍ BARVY

Question 64

HERINGOVA TEORIE OPONENTNÍCH BAREV

Answer 64

BARVY V MOZKU FUNGUJÍ V PROTIKLADECH (OPOZICÍCH) NA DVOU ÚROVNÍCH: ČERVENÁ X ZELENÁ MODRÁ X ŽLUTÁ KDYŽ JE AKTIVNÍ JEDNA BARVA, DRUHÁ JE POTLAČENÁ, ZÁROVEŇ JE NEMŮŽEME VIDĚT OBĚ NAJEDNOU

Question 65

TEORIE ŠABLON

Answer 65

TÝKÁ SE 2D VNÍMÁNÍ V HLAVĚ MÁME ULOŽENÉ ŠABLONY, KDYŽ VIDÍME OBJEKT, POROVNÁME HO S ULOŽENÝMI ŠABLONAMI, POKUD SE SHODUJE, POZNÁME OBJEKT DNES SE TEORIE POVAŽUJE ZA PŘÍLIŠ ZJEDNODUŠENOU, KAŽDÝ OBJEKT MÁ JINOU VELIKOST, SKLON, ÚHEL.. MUSELI BYCHOM MÍT NESPOČET ŠABLON

Question 66

BARVOSLEPOST

Answer 66

PORUCHA ČÍPKŮ NEBO JEJICH ZPRACOVÁNÍ ČASTĚJŠÍ U MUŽŮ, MŮŽE BÝT VROZENÁ (DALTONISMUS) PROTANOPIE - ČERVENÁ DEUTERANOPIE - ZELENÁ TRITANOPIE - MODRÁ

Question 66

PAOBRAZY

Answer 66

PO PŘERUŠENÍ OBRAZU HO PAK VIDÍME JEŠTĚ CHVÍLI VĚTŠINOU V NEGATIVNÍCH BARVÁCH (ZELENÁ-ČERVENÁ, MODRÁ-ŽLUTÁ). KVŮLI ÚNAVĚ OPONENTNÍCH BUNĚK

Question 67

TEORIE RYSŮ

Answer 67

KAŽDÝ OBJEKT JE SLOŽENÝ Z RYSŮ (ČÁRA, ÚHEL, PRŮSEČÍK) ROZPOZNÁVÁNÍ PROBÍHÁ TAK, ŽE SE Z OBJEKTŮ VYDĚLÍ RYSY A TY SE PAK POROVNÁVAJÍ S ULOŽENÝMI RYSY - REALISTIČTĚJŠÍ NEŽ TEORIE ŠABLON

Question 68

PANDEMONIUM

Answer 68

SELFRIDGE V HLAVĚ MÁME 4 TYPY DÉMONŮ DÉMONI OBRAZŮ-PŘIJÍMAJÍ CELKOVÝ ZRAKOVÝ VJEM DÉMONI RYSŮ-ROZDĚLUJÍ VJEM NA RYSY, KDYŽ VIDÍ TEN ZA KTERÝ JSOU ZODOOVĚDNÍ, TAK KŘIČÍ DÉMONI OBJEKTŮ - NASLOUCHAJÍ DÉMONŮM RYSŮ, KDYŽ SLYŠÍ VÍCE SVÝCH RYSŮ, KŘIČÍ ROZHODOVACÍ DÉMON - NASLOUCHÁ, KDO NEJVÍC KŘIČÍ A VYBERE VÍTĚZE - TOHLE JE A

Question 69

MARRŮV MODEL

Answer 69

ŘEŠÍ, JAK MOZEK PŘEVÁDÍ 2D OBRAZ NA 3D VJEM 3 FÁZE ZPRACOVÁNÍ PRVOTNÍ NÁČRTEK - MOZEK ROZPOZNÁ HRANY, VZATHY MEZI NIMI, ROZDÍLY SVĚTLA A STÍNU, ČISTĚ BOTTOM UP PROCES 2.5D NÁČRTEK - MOZEK BERE V POTAZ VZDÁLENOST, HLOUBKU, PROSTOR, ORIENTACI, ALE JE ZÁVISLÝ NA ÚHLU POHLEDU 3D NÁČRTEK - VZNIKÁ PLNOHODNOTNÝ VJEM OBJEKTU, NEZÁVISLÝ NA ÚHLU POHLEDU

Question 70

BIEDERMAN

Answer 70

TEORIE KOMPONENTŮ-GEONŮ OBJEKT ROZKLÁDÁME NA JEDNODUCHÉ 3D TVARY - GEONY, JE JICH CELKEM 36 KDYŽ POZNÁME GEONY A JEJICH VZTAH, POZNÁME OBJEKT PRO JEJICH ROZPOZNÁNÍ JSOU KLÍČOVÉ: VRCHOLY - DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ HRANY HRANY - ROVNÉ, OBLÉ SYMETRIE - OSOVÁ, ROTAČNÍ, ŽÁDNÁ OSA - ROVNÁ, ZAKŘIVENÁ VELIKOST - STÁLÁ, ROZŠÍŘENÁ, ZÚŽENÁ

Question 71

GIBSON

Answer 71

EKOLOGICKÁ TEORIE VNÍMÁNÍ - ŘÍKÁ, ŽE VNÍMÁNÍ JE PŘÍMÉ, NENÍ TŘEBA NIC DOMÝŠLET, PROPČÍTÁVAT, STAČÍ VNÍMAT INFORMACE PŘÍMO Z PROSTŘEDÍ VNÍMÁNÍ NENÍ PASIVNÍ, ALE AKTIVNÍ - HLEDÁME PODNĚTY V PROSTŘEDÍ, OTÁČÍME HLAVOU SOUVISÍ S POJMEM AFORDANCE = VLASTNOSTI PŘEDMĚTU, KTERÉ UŽIVATELI NAPOVÍDAJÍ, JAK HO POUŽÍT

Question 72

monokulární vodítka

Answer 72

vizuální signály, které nám umožňují vnímat hloubku a vzdálenost pouze jedním okem interpozice, lineární perspektiva, atmosférická perspektiva, relativní výška, relativní velikost, stín a stínování, pohybová paralaxa, texturní gradient

Question 73

zdánlivý pohyb

Answer 73

indukovaný pohyb stroboskopický jev autokinetická iluze

Question 74

proč dochází k iluzím?

Answer 74

protože mozek hledá smysluplný pohyb, který je evolučně velmi důležitý

Question 75

VLASTNOSTI POZORNOSTI

Answer 75

SELEKTIVITA STÁLOST KONCENTRACE DISTRIBUCE KAPACITA

Question 76

TYPY POZORNOSTI

Answer 76

BEZDĚČNÁ - NEÚMYSLNÁ, BOTTOM UP PROCES, VYVOLANÁ PODNĚTEM Z OKOLÍ KTERÝ JE TYPICKY NÁHLÝ, NEČEKANÝ ÚMYSLNÁ - JE MOTIVOVANÁ CÍLEM, VYŽADUJE ÚSILÍ, VEDE KE KOGNITIVNÍ ÚNAVĚ

Question 77

ORIENTAČNĚ PÁTRACÍ REAKCE

Answer 77

JE TO AUTOMATICKÁ REAKCE NA JAKOUKOLIV ZMĚNU Z OKOLÍ, MÁ EVOLUČNÍ SMYSL, POMÁHÁ NÁM BLESKOVĚ ZAREGISTROVAT NOVÉ PODNĚTY A URČIT, ZDA JSOU NEBEZPEČNÉ

Question 78

SELHÁNÍ POZORNOSTI

Answer 78

INATTENTIONAL BLINDNESS = NEVŠIMNEME SI ZJEVNÉHO PODNĚTU, KDYŽ SMĚŘUJEME POZORNOST K NĚČEMU JINÉMU (NAPŘ. VIDEO S GORILOU) CHANGE BLINDNESS = NEVŠIMNEME SI ZJEVNÉ ZMĚNY, POKUD NENÍ PLYNULE NAVÁZANÁ, KDYŽ VĚNUJEME POZORNOST NĚČEMU JINÉMU

Question 78

COCKTAIL PARTY

Answer 78

SCHOPNOST SOUSTŘEDIT SE NA JEDEN HLAS V HLUČNÉM PROSTŘEDÍ, ZÁROVEŇ ZBYSTŘÍME, KDYŽ Z OKOLÍ ZASLECHNEME NAŠE JMÉNO

Question 79

DICHOTIC LISTENING

Answer 79

EXPERIMENT, KDY BYL LIDEM POUŠTĚN RŮZNÉ PODNĚTY DO KAŽDÉHO UCHA... DŮLAZ SELEKTIVITY POZORNOSTI

Question 80

TREISMANOVÁ

Answer 80

TEORIE INTEGRACE RYSŮ VNÍMÁNÍ PROBÍHÁ VE DVOU KROCÍCH - AUTOMATICKÉ ZPRACOVÁNÍ RYSŮ (BEZ POZORNOSTI) A SPOJENÍ RYSŮ DOHROMADY (S POZORNOSTÍ) FEATURE SEARCH = HLEDÁME OBJEKT, KTERÝ SE LIŠÍ JEDNÍM RYSOVÝM ZNAKEM, NAPŘ. BARVOU, NEPOTŘEBUJE POZORNOST (PŘÍMO NÁM VYSKOČÍ DO OČÍ), PROBÍHÁ PARALELNĚ CONJUCTION SEARCH - HLEDÁME OBJEKT, KTERÝ JE KOMBINACÍ VÍCE RYSŮ, PROBÍHÁ SÉRIOVĚ A VYŽADUJE ZAMĚŘENOU POZORNOST

Question 81

MEZI MODELY FILTRU PATŘÍ

Answer 81

BROADBENT - ČASNÝ FILTR DEUTSCHOVI - POZDNÍ FILTR TREISMANOVÁ - MODEL OSLABOVÁNÍ

Question 82

MODEL OSLABOVÁNÍ

Answer 82

TREISMANOVÁ NAVAZUJE NA BROADBENTA, SOUHLASÍ ŽE FILTR JE HNED NA ZAČÁTKU REGISTRU, ALE PODNĚTY KTERÉ JÍM NEPROJDOU NEVYMAŽE, ALE POUZE JE OSLABÍ DŮEŽITÉ INFORMACE, JAKO NAPŘ. NAŠE JMÉNO MAJÍ NÍZKÝ PRÁH CITLIVOSTI - PROTO STAČÍ SLABÝ SIGNÁL, ABY PROSKOČILY DO NAŠEHO VĚDOMÍ

Question 83

KAPACITNÍ MODELY

Answer 83

KAHENMAN - AROUSAL NORMAN, BORBOW - RESOURCE LIMITED A DATA LIMITED

Question 84

KAHENMAN

Answer 84

CELKOVÁ KAPACITA POZORNOSTI JE PROMĚNLIVÁ, ZÁLEŽÍ NA NAŠEM NABUZENÍ (AROUSAL) - MALÉ = NÍZKÁ KAPACITA, PŘÍLIŠNÉ = PANIKA.. ALOKAČNÍ JEDNOTKA - URČUJE, ČEMU BUDEME VĚNOVAT POZORNOST PODLE ZÁMĚRU, SCHOPNOSTI A NÁROČNOSTI ÚKOLU

Question 85

YERKES DODSONŮV ZÁKON

Answer 85

ŘÍKÁ, ŽE POKUD MÁME NÍZKÝ AROUSAL, PODÁME NÍZKÝ VÝKON, POKUD MÁME OPTIMÁLNÍ - JE VÝKON NEJVYŠŠÍ, FLOW STATE, POKUD JE PŘÍLIŠNÝ - DOCHÁZÍ K PANICE A POZORNOST SE HROUTÍ ZÁROVEŇ PŘÍLIŠNÝ AROUSAL VEDE K NUTNOSTI REGULOVAT EMOCE, COŽE VEDE KE KOGNITIVNÍ ÚNAVĚ

Question 86

NORMAN, BORBOW

Answer 86

ROZLIŠILI 2 TYPY OMEZENÍ VÝKONU: RESOURCE LIMITED = KDYŽ ÚKOLU NEVĚNUJEME DOSTATEK POZORNOSTI, KDYŽ JI TROCHU PŘISYPEME, VÝKON SE ZLEPŠÍ DATA LIMITED = PROBLÉM V KVALITĚ PŘIJÍMANÝCH DAT

Question 87

FLEXIBILNÍ MODEL

Answer 87

JOHNSTON, HEINZ můžeme si vybrat, zda použijeme časný nebo pozdní filt, pozdní je ale mnohem náročnější na mentální zdroje např. pokud se učím a jsem unavená, zvolým levnější časnou selekci a ignoruji vše co není psáno červeně pozdní filtr použiju např. když mluví dva lidi vedle mě

Question 88

mentální reprezentace x operace

Answer 88

reprezentace je způsob jak si uchováváme něco, co zrovna není přítomné, znovuzpřítomění nepřítomného objektu pomocí zástupného objektu, může být vnější (zástupný objekt se nachází ve vnějším světě) a vnitřní (mentální) = zástupný objekt se nachází v myslí mentální operace jsou aktivní úkony, které naše mysl provádí s těmito reprezentacemi

Question 89

2 formy reprezentace

Answer 89

symbolická a analogová

Question 90

ikonická (analogová) reprezentace

Answer 90

je založena na podobnosti reprezentace vypadá, nebo zní jako věc kterou zastupuje je konkrétní, vnímáme ji jako celek vnitřní - představy vnější - např. sochy, zvukové nahrávky

Question 91

symbolická (digitální) forma

Answer 91

tato forma je abstraktní, reprezentace a pojem si nejsou podobné, je dáno konvencí, např. slovo pes nevypadá jako pes vnitřní - pojmy a propozice vnější - jazyky, kódy a šifry

Question 92

experiment s davidovo hvězdou

Answer 92

zkoumá, zda jsou naše představy stejně detailní jako skutečný zrakový vjem průběh - účastníkům je prezentována davidova hvězda - poté mají určit, zda obsahovala kosočtverec většina neví, jen hádají důvodem je, že obraz si uchováváme jako celek (např. hvězda, dva trojúhelníky), pokud si máme vzpomenout na tvar, který nebyl součástí původního kódování, nedaří se nám to bez vytvoření nové představy

Question 93

experiment kachna králík

Answer 93

zkoumá schopnost měnit interpretaci mentálních představ (tzv. reverzibilní figury) pokud si lidé vytvoří představu králíka, nedaří se jim v této představě najít kachnu představa je totiž vázaná na naši původní interpretaci, abychom viděli druhou možnost, musíme provést vědomé mentální přeuspořádání

Question 94

kosslyn mentální reprezentace

Answer 94

vysvětluje, jak v naší hlavě vznikají představy používáme dvě formy reprezentace najednou, abstraktní znalosti (pojmy a propozice), abychom vyvolali abstraktní obraz (představa)

Question 95

paivio

Answer 95

teorie duálního kódování naše mysl používá dva oddělené systémy pro kódování informací verbální - zpracovává jazyk a slova, jednotky jsou logogeny neverbální systém - zpracovává vjemy a obrazy, jednotky jsou imageny

Question 96

johnson laird

Answer 96

lidé si při přemýšlení vytváří mentální modely, vnitřní obrazy, schémata reality, podle kterých se pak rozhodují, jsou to kombinace: pojmové/propoziční části (např. a je větší než b) imaginativní části (představujeme si to jako obraz, či situaci)